Spor o vydání Brandla. Soudu důkazy katolického vlastnictví nestačí, žádá další

Spor o vlastnictví smiřické barokní malby od mistra Petra Brandla se prodlužuje. Královéhradecký okresní soud, který se zabývá restitučním nárokem katolické církve, se s předloženými důkazy katolíků nespokojil. Než rozhodne o tom, že má město Smiřice obraz vydat, chce od farnosti v Holohlavech další důkazy.

Brandlovy malby patří mezi vrcholné a mimořádně ceněné ukázky tuzemského baroka. Klanění tří králů, biblická desková malba portrétující mudrce odevzdávající své dary jezulátku, tvoří hlavní oltářní obraz ve smiřické zámecké kapli a Brandl ho namaloval v roce 1727.

Obraz Československo v šedesátých letech zastupoval na Světové výstavě v Montrealu, od roku 2006 je národní kulturní památkou. Jeho cena je vzhledem k historickému významu těžko vyčíslitelná, odhaduje se mezi padesáti a sto miliony korun.

Katolická farnost v Holohlavech na obraz vznesla nárok v rámci církevních restitucí loni v červnu, na začátku letošního roku její žalobu na stát i město začal projednávat soud v Hradci Králové. Kromě tříkrálové malby žádá církev zpět také další Brandlův obraz ze smiřické kaple Zjevení Páně, oltářní malbu svatého Blažeje, a další umělecké předměty za desítky milionů korun.

Brandlovo Klanění tří králů na oltáři ve Smiřicích
Zdroj: David Taneček/ČTK

Farnost tvrdí, že vlastnictví obrazu na ní přešlo v letech 1949 až 1950, kdy nad kaplí skončil patronát tehdejších státních statků. Předložila doklady, podle nichž církev památku v minulosti na své náklady opravovala či obraz státu půjčovala.

„Stát (tehdy) neměl zájem na kulturních a kultovních památkách a tento obraz, společně s dalšími movitými věcmi, obrazně řečeno, hodil na krk místnímu duchovnímu správci, místní farnosti,“ řekl právní zástupce farnosti Stanislav Hykyš.

Starosta: Katolíci můžou chtít klekátko, ne obraz

Smiřická radnice předložila doklady, podle nichž by obraz i mobiliář kaple měly patřit městu. Město tvrdí, že kaple nikdy nebyla církevní, v minulosti ji vlastnily šlechtické rody, po roce 1918 stát, který ji později převedl na město. Církev podle radnice měla kapli pouze ve správě, ale nikdy jí nepatřila. Kapli církev podle města opravovala proto, že tam konala své obřady.

Starosta Luboš Tuzar (Volba pro Smiřice) označil snahu církve získat obraz za nehoráznost. „Že tam někdo v určitých letech běhal s kadidlem, ještě neznamená, že si z toho titulu může něco nárokovat. Možná tak nějakou klekačku, kadidlo, ale určitě ne obrazy,“ prohlásil.

O nároku katolíků není přesvědčený ani soud. Důkazy, které dosud předložila farnost, podle něj zatím neprokazují, že je v postavení oprávněné osoby. Podle soudu zejména chybí důkaz dokládající začátek vlastnictví obrazu církví. „Budeme dál pátrat v archivních fondech. Řadu už jsme toho prošli, projdeme to znovu, případně i další fondy, které by mohly s problematikou souviset,“ řekl Hykyš.