Cyklus Slovanská epopej patří Praze, nikoliv rodině jeho autora Alfonse Muchy. Pravomocně to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání Johna Muchy. Ten mimo jiné tvrdí, že Praha cyklus obrazů nikdy nevlastnila, protože nesplnila malířovu podmínku a nepostavila pro epopej výstavní síň. Proti rozsudku si chce proto podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Slovanská epopej je majetkem Prahy. Podle soudu plátna Muchovi nikdy nepatřila
3 minuty
Události: Slovanská epopej patří Praze, nikoliv rodině Alfonse Muchy, potvrdil soud
Malíř Alfons Mucha podle rozsudku nikdy nebyl vlastníkem pláten, protože cyklus od počátku tvořil s úmyslem věnovat ho Praze. „Vlastnické právo pana Alfonse Muchy nebylo v řízení žádným způsobem prokázáno,“ konstatovala členka odvolacího senátu Iveta Veselá. Malíř se podle ní po celou dobu ani jako vlastník díla nikdy nechoval.
Původním majitelem děl byl podle soudů americký mecenáš Charles Crane, který si obrazy u Muchy objednal, zaplatil je a poté je daroval městu. Jako dárce je Crane uveden i v protokolech o předání obrazů Praze.
Mucha dodatečně předložil důkaz od badatele v Belgii, podle něhož si malíř při tvorbě epopeje sám objednával plátna. Dokument měl podle žalobce potvrzovat, že umělec dílo od počátku vytvářel na vlastní náklad, a tedy jako jeho vlastník. „V tom smyslu nic jednoznačně prokázáno nebylo. Lze naopak přisvědčit tomu, že veškeré potřeby čerpal ze záloh a poplatků objednatele, pana Charlese Cranea,“ řekla soudkyně.
Mucha ale u upozorňoval, že Praha nesplnila malířovu podmínku a nepostavila pro epopej výstavní síň. Soud připustil, že tato podmínka existuje. „Je to ovšem podmínka, která se váže nikoliv na vznik vlastnického práva Prahy, ale na vytvoření díla. Sám Alfons Mucha ji porušil, protože začal dílo vyhotovovat, obrazy postupně maloval, dokončoval a předával do vlastnictví městu,“ podotkla soudkyně.
Když malíř na sklonku života rekapituloval situaci ohledně epopeje, musel být podle soudu jistě raněn tím, že Praha slíbenou výstavní síň nevybudovala. „To ale na vlastnictví hlavního města Prahy nic nemění,“ uzavřela Veselá.
Mucha s verdiktem nesouhlasí a chce podat dovolání. „Jediná možnost je, že si s Prahou sedneme a konstruktivně se dohodneme. Potom jsem ochoten všechno zastavit,“ řekl po jednání soudu. „Nebojuju, abych měl epopej pro sebe. Bojuju za to, aby byla zachráněna a přístupná. Kdyby měl magistrát dost slušnosti, vrátil by ji do Krumlova,“ dodal.
GALERIE
Slovanská epopej ve Veletržním paláci
V minulosti Mucha zdůvodnil podání své žaloby tím, že se snažil zabránit zapůjčení díla do Tokia, kam epopej letos v únoru odcestovala. Obával se, že se obrazy poškodí. Tvrdil, že malíř je daroval českému národu a nepřál by si, aby se vyvážely do ciziny. Japonci epopej vrátili na konci června, obrazy vidělo více než 600 tisíc lidí.
Plátnům se podle zástupkyně Galerie hlavního města Prahy Michaely Vrchotové nic nestalo: „Slovanská epopej se vrátila v neporušeném stavu, jak bylo konstatováno po podrobné odborné kontrole japonskými experty a na naší straně vyslaným týmem restaurátorů.“ Mucha ale zacházení s obrazy kritizuje. Po návratu z Japonska podle něj magistrát detailní kontrolu stavu pláten neudělal.
Epopej by mohla být příští rok vystavena opět v Praze, konkrétně v Obecním domě. Plátna jsou nyní v depozitáři Galerie hlavního města, kam byla uložena po návratu z Tokia. Do dalších měst by zatím cestovat neměla.
Najde se pro epopej nový prostor?
Současné vedení Prahy chce pro epopej zbudovat výstavní síň. „Cílem hlavního města je nemít epopej schovanou v archivu nebo na podobném místě, ale vystavit ji tak, aby přilákala řadu návštěvníků,“ uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Prostory pro Slovanskou epopej by měly stát na pražském Těšnově. Dřív tam stálo nádraží, v současnosti se tam nachází park. Vznik komplexu v těsné blízkosti magistrály na začátku roku doporučila magistrátní komise. Po zveřejnění přišly ovšem některé městské části s vlastními návrhy, kde by pavilon mohl vyrůst. Mezi variantami se objevil Vítkov nebo budova v Revoluční ulici.
