Křimice - V Křimicích u Plzně vrcholí sezona šlapání zelí. Od září ho zpracovali skoro dvě stě tun. Stejnou recepturu pro výrobu tradičního kysaného zelí používali už před sto padesáti lety. Podle majitelů je to ale jediný způsob, jak můžou bojovat s levnými výrobky ze zahraničí.
Každý den se v Křimicích zpracují i čtyři desítky tunové fůry zelí. Předně se musí každá hlávka zbavit nekvalitních listů, poté očistit, nakrouhat, posolit, okmínovat a ušlapat. Hlávka zelí má v průměru zhruba šest kilo, každému zaměstnanci jich tady rukama projde asi pět set. „Člověk to dělá tak, že v jedné ruce drží hlávku a nožem čistí, takže opravdu je to i náročné fyzicky,“ potvrdil zaměstnanec Vladimír Kohout.
Češi kupují nekvalitní, ale levné zelí
Nakrouhané zelí pak putuje do modřínových kádí. Tady se posolí, okmínuje a hlavně ušlape, aby se vytlačil vzduch. V Křimicích si zakládají na tradiční receptuře. Je to jediný způsob, jak můžou bojovat s levnou konkurencí z Polska. Češi se ale zatím řídí hlavně cenou. „Český spotřebitel ještě není schopen rozpoznat kvalitní a nekvalitní zelí, ačkoliv je jeden z největších konzumentů zelí na světě,“ dodal majitel zelárny Vladimír Lobkowicz.
Místní specialitou je přebytečná šťáva neboli křimický burčák ze zelí. Obsahuje to nejlepší a je ideální proti vysokému cholesterolu nebo na cukrovku.
