Senátor Veleba se musí omluvit vědcům. Potvrdil odvolací soud v Brně

Senátor Jan Veleba (SPO) se musí omluvit vědcům za své výroky o motivaci k výzkumům na Šumavě. Potvrdil to odvolací Krajský soud v Brně. Senátor podle soudu musí také stáhnout část textu článku na webu Parlamentní listy a zaplatit náklady řízení. Soud potvrdil únorový rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, proti kterému se Jan Veleba odvolal.

Žalobu na ochranu osobnosti na senátora podali Pavel Kindlmann, Jakub Hruška a Hana Šantrůčková. Vědci poukazovali na to, že Veleba poškodil jejich pověst tvrzením, že vědecké granty týkající se šumavského výzkumu jsou nestandardně vysoké a že motivací přírodovědců jsou „… peníze, docentury a profesury“.

V pozadí kauzy je dlouhodobý spor o ochranu přírody, rozšíření divočiny a rozvoj obcí v Národním parku Šumava. Jan Veleba se dostal do osobního sporu s vědci v rámci výměny názorů na ochranu šumavské přírody. Patří k zastáncům návrhu zákona o Národním parku Šumava, který experti kritizují jako normu, která příliš ustupuje obcím a developerům na úkor šumavské přírody a divočiny. „Do grantů jdou tak vysoké prostředky, že by se o tom mělo veřejně mluvit. Měla by nějaká instituce prověřit, jestli s penězi není nehospodárně nakládáno,“ řekl Jan Veleba. Pavel Kindlmann oponoval, že vědci jsou Velebovi spíš nepohodlní proto, že zveřejňují argumenty ve prospěch ochrany přírody.

Krajský soud rozhodl, že se Jan Veleba musí vědcům za své výroky omluvit, stáhnout část textu článku na webu Parlamentní listy a zaplatit náklady řízení. Soud mimo jiné v odůvodnění rozsudku uvedl, že Jan Veleba vytvořil nepravdivý dojem a mylná zdání, že se žalobci na projektech obohacují.

Pavel Kindlmann byl s rozhodnutím soudu spokojený. „Na Šumavě jde skutečně o stovky milionů, ale určitě ne, jak tady soud právě jednoznačně potvrdil, ve formě grantových prostředků pro vědce, ale ve formě možného zhodnocení pozemků, které vlastní developeři,“ řekl vědec.

„Politik, i podle standardního rozhodování soudu, je povinen si ty věci ověřovat, protože má nějakou ústavní funkci. Navíc pan Veleba, jak je známo, je předním expertem na problematiku Šumavy, zná všechny lesníky i biology. Tím spíše by si to měl ověřit,“ poznamenal právník žalující strany Miloš Tuháček.

Jan Veleba u Krajského soudu v Brně nebyl. Vzkázal ale, že po poradě se svým právníkem bude zvažovat využití nejvyššího opravného prostředku. Pravděpodobně dovolání k Nejvyššímu soudu.

Spory kolem Šumavy řešily soudy už několikrát

Pro vědce to nebyl první spor, který řešil soud. Loni už justice rozhodovala spor mezi vědcem z Univerzity Karlovy Pavlem Kindlmannem a senátorem Tomášem Jirsou (ODS). Jirsa žaloval Kindlmanna kvůli tomu, že jej v novinovém rozhovoru označil za autora senátního návrhu zákona o Šumavě. Kindlmann novinářům řekl, že zákon byl šitý na míru developerům a spekulantům s pozemky. Spor v říjnu skončil u českokrumlovského soudu smírem obou stran.

Ještě předtím Kindlmann a jeho kolegové vedli spor s českobudějovickou lékařkou Jitkou Markovou. Ta na svém blogu kritizovala granty na výzkum Šumavy jako nákladné. Podle Markové právě Kindlmann byl jedním z vědců, kteří tyto peníze čerpali. Badatelé proto od Markové žádali omluvu, okresní a následně i krajský soud ale rozhodl, že se lékařka za svá slova omlouvat nemusí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...