Senátní duel v Benešově: Posílení státního zastupitelství či mazání zatěžujících paragrafů

13 minut
Senátní duel: Benešov
Zdroj: ČT24

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 41 Benešov se utkají Zdeněk Hraba (za STAN) a Jiří Kozák (ODS). V prvním kole zvítězil Hraba s 20,93 procenta hlasů, Kozák získal 17,29 procenta hlasů.

Jaké jsou vaše priority?

Zdeněk Hraba: Mým hlavním tématem je férová justice, mimo jiné je to posílení pravomocí státního zastupitelství v netrestní oblasti. To ve zkratce znamená, pokud bych to měl vysvětlit, že třeba u developerských projektů by měl státní zástupce mít možnost podat žalobu na neplatnost změny územního plánu či přijetí nového územního plánu, protože pokud developer zalobbuje dostatečný počet zastupitelů, pak je procesně všechno naprosto v pořádku, ale otevření velkých ploch pro výstavbu se může negativně promítnout do rozpočtu obcí. Problémy mají obce okolo Prahy velmi výrazné. Obce musí pro své obyvatele zajistit školy, školky, znamená to ohromné výdaje. Tam by měl mít státní zástupce možnost podat žalobu k soudu. Nechť rozhodne soud, jestli je veřejný zájem natolik ohrožen, že je důvod pro to, územní plán zrušit, respektive zneplatnit.

Věnoval bych se celé sociální oblasti. Velmi ohroženým druhem, když to řeknu jednoduše, jsou maminky, které se vrací po mateřské nebo rodičovské dovolené do práce. Jednak by to bylo prodloužení ochranné lhůty, kdy by mohl zaměstnavatel ukončit pracovní poměr s těmito maminkami, druhou věcí je třeba, a to je věc k otevření diskuse, nárok na zkrácenou pracovní dobu, kterou by maminky mohly mít, protože zaměstnavatel jim mnohdy nechce vyjít vstříc.

Jiří Kozák: Role Senátu je důležitá v tom, že dokáže zastavit zákony, které mohou zásadním způsobem změnit naše ústavní uspořádání. Bez souhlasu Senátu není možné měnit volební zákon, není možné měnit ústavní uspořádání v České republice. Tady vidím důležitou roli Senátu. Jsem velmi rád, že volby, které proběhly v pátek a v sobotu a budou pokračovat tento víkend, ukázaly, že nebude současná vládní koalice v Senátu mít většinu.

Dále vyhledávat aktivně zákony, které ztěžují lidem život, nebo jenom jednotlivé paragrafy, a ty se snažit vypouštět z našeho právního řádu. Zákonů je hodně, ať se to týká bytových družstev nebo omezení možností pracování, tam jsme zrovna u toho tématu zaměstnávání maminek na a po rodičovské dovolené. Tam se dají zákony vyhledávat, vyhledávat paragrafy a vymazávat je. Zákonodárnou iniciativu má Senát jako celek, ale já se mohu opřít o poslance, které Občanská demokratická strana má v Poslanecké sněmovně, a ve spolupráci s nimi mohu urychlit proces čištění práva.

Kolik bylo vynaloženo za vaši senátní kampaň a kdo byl největší mecenáš?

Zdeněk Hraba: Mým největším mecenášem, pokud to tak lze říci, je hnutí STAN, které mi poskytlo 300 tisíc korun na první kolo senátních voleb. V nepeněžité podobě jsem obdržel dary ve výši zhruba 100 tisíc korun, jsou to poskytnuté plochy pro bannery. Pro druhé kolo počítám s příspěvkem od hnutí STAN ve výši zhruba 50 tisíc korun, přičemž zhruba 100 tisíc korun bych doplatil z vlastních prostředků. Snažím se kampaň vést maximálně transparentně a jsem rád, že i Transparency International mi za to dala jedničku.

Jiří Kozák: I u mě to byla strana, Občanská demokratická strana, byť to nebylo tak štědré jako u STANu, celkově od ODS získávám 300 tisíc, 200 tisíc na první kolo, 100 tisíc na druhé kolo. Potom byli drobní sponzoři, kteří přispěli částkou do sta tisíc. Vložil jsem do toho některé své finance. Pro mě byla velkou pomocí práce dobrovolníků, které jsem zapojil do kampaně, mladých lidí, kteří se mnou denně chodili a dělali kampaň. A to se nedá ocenit penězi.

Vidíte už teď na stole ve sněmovně nějaký zákon, který by měl Senát odmítnout nebo vrátit s pozměňovacími návrhy?

Jiří Kozák: Dostávám signály o tom, že prováděcí zákon k GDPR, které nás potrápilo v květnu, je daleko horší než tak, jak to přišlo z Evropské unie, takže velká pozornost se musí věnovat tomu, co vláda předkládá. Ten zákon už leží v Poslanecké sněmovně. Bojím se, aby v něm vláda opět nebyla papežštější než papež.

Zdeněk Hraba: Například novela zákona o obcích z pera poslanců hnutí ANO, kde se objevuje úprava odměňování uvolněných členů zastupitelstev, ať už tedy obcí, anebo krajů, kde se uvádí, že ten, kdo je uvolněným zastupitelem a současně poslancem, senátorem nebo členem vlády, by měl obdržet 40 procent odměny uvolněného zastupitele. Mně přijde naprosto skandální, pokud by zastupitel uvolněný, přeloženo na plný pracovní úvazek, měl být členem vlády. Přijde mi ta novela neprovázaná s dalšími zákony upravujícími neslučitelnost funkcí. Mělo by to být podrobeno hlubší analýze a upraveno systémově. Tohle mi přijde jako takový výstřel.

V jakém výboru Senátu chcete pracovat?

Zdeněk Hraba: Vzhledem k tomu, že jsem právník a advokát, tak bych chtěl pracovat v ústavně-právním výboru.

Jiří Kozák: Já se věnuju vzdělávání, takže školský výbor, anebo zahraniční, protože k zahraniční problematice mám velmi blízko.

Bez souhlasu Senátu nelze měnit ústavu. Jste pro to, aby se ústava v nějakém směru měnila, nebo aby naopak pokud možno zůstala taková, jaká je?

Jiří Kozák: To je dotaz, který mi kladlo mnoho voličů, když jsem s nimi mluvil. Všem jsem říkal stejně, že jsem proti tomu, aby se ústava měnila. Podle mě je to zákon vyrovnaný a měl by se měnit co nejméně. Po zavedení přímé volby prezidenta je vyrovnaný méně, a pokud by měla být nějaká změna ústavy, kterou bych já podpořil, tak by to byl možná návrat k nepřímé volbě, protože v současné době systém nahrává k vítězství populistických kandidátů místo kvalitních.

Zdeněk Hraba: Já bych byl velmi opatrný, co se týká změny ústavy, nicméně po zkušenostech z tohoto roku bych možná otevřel diskusi o tom, jak dlouho by směla vládnout vláda bez důvěry, a minimálně se začít zamýšlet nad tím, zda není vhodné upravit maximální lhůty a třeba po tomto navázat na předčasné volby. Ústavy okolních států určitým způsobem upravují nutnost, do kdy musí být vláda ustanovena, a potom to třeba řeší vypsáním předčasných voleb. Ale říkám otevřít diskusi, protože se ukazuje, že ústava má problémy. Ale obecně bych určitě byl rigidní, velmi opatrný co se týká změn ústavy.

Má být obecné referendum součástí našeho ústavního pořádku?

Jiří Kozák: Nemá. V současné době bych referendum nepodpořil a je to ze stejného důvodu, jako bych podpořil změnu volby prezidenta. Prostě se bojím, že v této době se naše společnost nedokáže vyrovnat s dezinformacemi, které kolují ve společnosti, a referendum by mohlo být zneužito ve prospěch věcí, které my v našem demokratickém uspořádání nechceme.

Pokud by už referendum mělo projít, pak je reálné kvórum půl milionu, milion lidí. Určitě by se nemělo týkat členství České republiky v Evropské unii a členství České republiky v Severoatlantickém paktu.

Zdeněk Hraba: Jsem určitě pro referendum na obecní úrovni, na krajské úrovni. Obecné referendum je určitě projevem přímé demokracie. Co se týká otázek otevření obecného referenda, tak bych byl velmi opatrný, co se týká mezinárodních smluv nebo třeba daní. Záleželo by samozřejmě na tom, jak by bylo přímé referendum upraveno. Co se týká kvóra pro přijetí, tam bych skutečně byl velmi přísný, pokud by vůbec nějaké referendum bylo ve hře. Aby se neprojevila nějaká mediální převaha jednoho subjektu, který by působil na obyvatelstvo tak, že by převálcoval tu druhou část. Obecně se nabízí počet půl milionu lidí, milion lidí jako petentů.

Měnil byste volební systém do Senátu?

Jiří Kozák: Já bych ho neměnil, nechal bych ho tak, jak je, byť je volební účast nízká. Nicméně volební účast je nízká i u voleb do Evropského parlamentu a tam to nikdo neřeší. Je spíš na senátorech, aby pracovali tak, aby přilákali lidi k volbám.

Zdeněk Hraba: Myslím si, že systém je zaběhnutý, dvoukolový systém eliminuje extrémy. Nicméně mí kolegové spolustraníci se účastnili návrhu takzvaného australského systému – jednokolového, který výrazně ulehčuje voličům jejich rozhodování, protože se účastní pouze v jednom kole, ale musí své kandidáty očíslovat tak, v jakém pořadí je preferují. Pro australský model bych možná hlasoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
11:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 2 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 7 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 8 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 13 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30
Načítání...