Karlovy Vary - Město Karlovy Vary chce výrazně regulovat počet holubů ve městě, aby zamezilo škodám na památkách i v lázeňském území. Odchyty ptáků do speciálně upravených klecí trvají necelé tři měsíce. Ve městě je už rok zakázáno holuby krmit.
Na osmi místech v Karlových Varech, hlavně na střechách vysokých domů, jsou nastražené pasti na holuby. Jde o speciálně upravené klece. Uvnitř je nachystané krmení a voda. Když holub vleze dovnitř, nemá už šanci dostat se sám ven. Jedna z klecí je například na střeše panelového domu na karlovarském sídlišťi. V kleci je od poslední kontroly 16 odchycených holubů.
Pracovníci odchytové firmy pak holuby chytnou do podběráku a dají je do jiné - přepravní - klece. Odchytové klece obcházejí každý druhý den. Jak říkají, je to podobné jako s rybami, jen na suchu. Jiné místo, kde „loví“, je na střeše obchodního domu v centru města. Tam ale pracovník odchytové firmy našel klec prázdnou. Záleží totiž hodně na počasí. „Pokud mrzne, holubi hledají víc jídla nahoře, kde není sníh. Když je tepleji, létají kolem popelnic a sbírají tam žrádlo. Hlavně je ale krmí lidé a házejí jim rohlíky,“ řekl Karel Karas, zaměstnanec odchytové firmy.
Regulační odchyty začaly v Karlových Varech v lednu a potrvají až do poloviny března. Za tu dobu se podle odhadů do klecí chytí až 500 holubů. Ještě loni většinu z nich usmrcoval veterinář pomocí oxidu uhličitého. Letos ale ulovení ptáci končí jako potrava pro dravce u chovatelů nebo v záchranných stanicích zvířat. „Dravci si to samozřejmě berou, využíváme to, není jich moc, ale pomůže nám to. Sokolici to třeba dávám živé, aby si to ulovila. Těm drobnějším se to porcuje nebo natrhá, nebo se dávají prsíčka,“ konstatoval Vladimír Tomáš Smolík ze záchranné stanice zvířat v Bublavě a dodal, že dravcům maso chutná. Jinak jim dovážejí malá kuřata, ale holubi jsou větší.
Vladimír Tomáš Smolík to, že odchycení holubi končí jako potrava pro dravce, považuje za v přírodě běžnou situaci: „Taková je příroda – ta si vezme, co potřebuje, a holubi navíc dělají docela velké škody. A jsou přemnožení. Myslím, že to asi problém není,“ řekl Vladimír Tomáš Smolík.
Holubů se města zbavují hlavně kvůli tomu, že poškozují památky a šíří různé nemoci. „Tady máte krásný příklad, ten trus je agresivní a nejen že znečišťuje fasádu, ale zároveň reaguje s materiálem, a ten potom rychleji degraduje,“ popsal přímo u stěny domu Antonín Haidlmaier, vedoucí odboru památkové péče Karlovy Vary.
Kromě odchytu se město snaží omezit počty holubů i zákazem jejich krmení. Karlovy Vary kvůli tomu loni vydaly nový lázeňský statut, který zakazuje krmit nejen holuby, ale i další divoká a toulavá zvířata. O existenci lázeňských pravidel, která to upravují, ale většina turistů neví. „S krmením holubů se stále setkáváme, problém se dosud nevyřešil, bylo uděleno několik desítek pokut, nicméně po medializaci celého problému se situace mírně zlepšila. Stále je bohužel mezi turisty mnoho těch, kteří neodolají tomu ptactvo krmit,“ řekl Jan Trojáček, zástupce velitele Městské policie Karlovy Vary.
Jan Trojáček dodal, že lázeňský statut se vztahuje na lázeňské území. V dalších částech města je krmení zakázáno také, ale jiným předpisem - obecně závaznou vyhláškou. Kromě holubů se v Karlových Varech nesmějí krmit ani kachny. Za porušení zákazu může padnout pokuta až tisíc korun.
