Okresní soud v Chomutově se začal zabývat tragickým požárem v domově pro mentálně postižené ve Vejprtech v Krušných horách. Při požáru nebo na následky nadýchání se oxidu uhelnatého zemřelo v roce 2020 devět lidí. Řediteli Viktoru Koláčkovi hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti trest od tří do deseti let vězení. Řekl, že nesouhlasí s obžalobou.
Ředitel domova ve Vejprtech nesouhlasí s obžalobou. Hrozí mu až deset let vězení
Státní zástupce viní Koláčka z toho, že neplnil řádně své povinnosti ředitele, který má dodržovat právní a jiné předpisy mimo jiné v požární ochraně, neoznámil dva požáry v domově Kavkaz založené neznámým pachatelem v květnu a říjnu 2019. Koláček podle žalobce neměl řádně zpracovanou dokumentaci k požární ochraně. Obhájkyně ředitele před jeho výpovědí uvedla, že Koláček o požárech nevěděl.
Požár podle policie založil jeden z klientů domova. Protože byl označen za nepříčetného, policie v jeho případě věc odložila. Řediteli Městské správy sociálních služeb ve Vejprtech, pod kterou domov patří, obžaloba vyčítá fungování pobytové sociální služby před požárem. Koláček, který nastoupil do pozice ředitele v roce 2014, u soudu popsal špatný stav objektů před tragickým požárem. Kolaudace většiny budov dosáhl podle svého vyjádření teprve nedávno.
Městská správa sociálních služeb obsluhuje 336 klientů v několika budovách a má 220 zaměstnanců. „Příjmy byly malé, žilo se z ruky do úst,“ řekl Koláček k období před požárem. „V té době bylo mým hlavním zájmem, abychom fungovali, aby splachovaly záchody a nezatékalo,“ uvedl s tím, že jeho zájmem bylo postupně zkolaudovat všechny budovy. „Co se stalo, je mi líto, stalo se to proto, že se ucho utrhlo,“ dodal.
Ředitel si není vědomý žádného pochybení. „Jsem tady hlavně proto, že jsem byl statutární zástupce v době, kdy se stalo něco smutného, nešťastného. Jediné pozitivní na tom je, že se rozproudila debata (o fungování sociálních služeb) v celé společnosti,“ sdělil Koláček novinářům.
Koláček: Nikdo mi neřekl, že mám pořídit čidla
Ke dvěma drobným zahořením ředitel řekl, že se o nich dozvěděl až později. Státní zástupce uvedl, že Koláček byl ústně upozorněn na možnost pořízení čidla a přestože měl v objektu Kavkaz B nejméně jednoho neznámého pachatele, tak nepřijal patřičná opatření a bezdůvodně spoléhal na to, že další požár nezaloží nebo bude odhalen. To obžalovaný odmítl. „Nikdo mi neřekl, že mám čidla pořídit,“ zdůraznil Koláček. „Když jsem se dozvěděl o zahoření, do osmi dnů jsem koupil čidla,“ uvedl. Podle něj se vědělo, kdo požáry způsobil, chlapec byl po odhalení přemístěn.
Žalobce vyčetl řediteli nezajištění personálu po dvou drobných požárech. Pokud by Koláček přijal všechna opatření, zkrátila by se podle žalobce doba evakuace při tragickém požáru z hodiny a 22 minut na zhruba necelých devět minut. Podle Koláčka neexistuje personální standard, tedy kolik má být zaměstnanců na kolik klientů. V areálu domova pro mentálně postižené byli v noci tři zaměstnanci. V noci se většinou podle Koláčka nic neděje, většina klientů po lécích spí, větší riziko toho, že se něco stane, je podle Koláčka přes den.
Ředitel se pozastavil nad požadavky poškozených. „Jedna z věcí, která mě šokuje nejvíc, je přihlášení se ke klientům až po jejich smrti,“ upozornil s tím, že si prověřoval kontakty těchto lidí s klienty za jejich života. „Přímý kontakt ve většině případů nebyl žádný, někteří je ani neznali,“ řekl. „Obecně mně nejvíc vadí ten dlouhý čas řešení situace. Teď jsem rád, že se to rozběhlo. Věřím v to, že spravedlnost se ukáže,“ podotkl po skončení hlavního líčení, které bude pokračovat v červnu.
V domově Kavkaz B začalo hořet v neděli 19. ledna 2020 brzy ráno ve společenské místnosti. Při požáru bylo ohroženo 34 klientů domova a jeden vychovatel, který přivolal pomoc. Příčinou byla podle policie manipulace s otevřeným ohněm. S devíti oběťmi je tento požár jedním z nejtragičtějších v zemi.
