Praha/Modrava – Boj proti kůrovci v národním parku Šumava komplikuje roztříštěnost prvních zón do 138 ostrůvků a v dlouhodobé perspektivě by situaci mohlo vyřešit vytvoření výraznějších územních celků s nejvyšším stupněm ochrany. V Hyde Parku ČT24 to uvedl bývalý ministr životního prostředí a ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan (TOP 09).
Za současnou podobou prvních zón stojí někdejší ředitel parku Pavel Žlábek, který stál v čele Šumavy v polovině 90. let. „První zóny jsou velmi roztříštěné, což je – jak všichni víme – špatně,“ konstatoval Moldan s tím, že již od 90. let existuje snaha roztříštěné zóny zcelit. Dosud se to ale nepovedlo, proti jsou mj. obce.
Podle Moldana by v případě propojení prvních zón mohl vzniknout takový půdorys národního parku, který je obvyklý v zahraničí. Zatímco ve světě ve většině případů existuje tzv. jádrová a ochranná zóna, v českém případě se dosud jedná o první, druhé a třetí zóny.
Starosta Modravy: Vytvořme celistvé plochy
Stejný názor má i Antonín Schubert, starosta Modravy a jeden z výrazných aktérů letošního sporu o kůrovce. „Ostrůvky je potřeba sjednotit do souvislé zóny. Samozřejmě, že to nebude souvislá zóna na celé ploše národního parku Šumava, ale bude to 5 až 7 celistvých ploch, na kterých se musíme dohodnout,“ uvedl Schubert.
Takovému kroku by pomohl i záměr ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS), podle kterého by v budoucnu měly bezzásáhové zóny tvořit až 25 procent území. Dosud je to 13 procent. S tím souhlasí i Moldan. „To je názor v zásadě velmi správný. Musíme si uvědomit, že na Šumavě nejsou jenom lesy, jsou tam plochy, rašeliniště, louky, kamenité stráně… Já si myslím, že celá otázka je otevřená. Rozsah parku je věc, která by se měla velmi otevřeně diskutovat.“
Bedřich Moldan o kůrovci:
„Kůrovec je něco, co do přírody sice patří, ale v tomto rozsahu z něj rozhodně nikdo radost nemá. Je to do určité míry důsledek toho, že jsou tam (na Šumavě) smrkové monokultury, které jsou pro takové množení vhodné… Opravdu nejde o to, zda kácet, či nekácet, ale stanovit přesný rozsah kácení. Jde o to vybrat nejmenší zlo.“
Proti současné podobě se v minulosti pokusil bojovat například bývalý ministr životního prostředí za Stranu zelených Martin Bursík. Ten ve snaze provázat první zóny některé druhé zóny označil za bezzásahové, což ve svém důsledku vedlo i k současnému sporu o kácení u Ptačího potoka.
