Stovky lidí v Česku každý rok onemocní chorobami krvetvorby – nejznámější je leukémie. Pro některé pacienty je jedinou pomocí transplantace kostní dřeně. Loni takto dobrovolní dárci pomohli 34 lidem v Česku i v zahraničí. Pro každého čtvrtého nemocného se ale vhodný dárce nenajde. Na jižní Moravě se teď rozšířila spontánní vlna solidarity s devatenáctiletým Dennisem z Kyjovska, kterému může zachránit život právě jen transplantace kostní dřeně.
Dennisovi z Kyjovska lékaři před čtyřmi roky diagnostikovali Hodgkinův lymfom, tedy nádorové onemocnění lymfatické tkáně, které výrazně oslabuje imunitu. Dennis prošel zdlouhavou procedurou léčby, hlavně několika bloky chemoterapie. Ta ale nebyla zcela úspěšná a nemoc se mu tak v průběhu čtyř let třikrát vrátila.
Choroba mladíkovi zkomplikovala studium a omezila ho ve sportu. „Hrával jsem fotbal, futsal a lyžoval jsem. To je to jediné, co mi nejvíc chybí, co nemůžu,“ uvedl.
Dennisovi teď podle lékařů zachrání život jen transplantace kostní dřeně od cizího dárce. A právě proto se čeká, jestli se v registru najde ten vhodný. Zatím se bohužel neobjevil, a tak rodina a jeho kamarádi Dennisův příběh začali šířit hlavně na sociálních sítích i jinde na internetu.
Výsledkem je, že se lidé v Kyjově chodí zapisovat do registru dárců. Třeba ve středu se jich v místní nemocnici v jednu chvíli zapsaly desítky. Do akce se zapojila desítka studentů zdravotnické školy, šest učitelů ze Střední školy automobilní Kyjov, kterou chlapec navštěvuje, a také desítka úředníků z radnice.
„Když jsme se na sociálních sítích dozvěděli o případu Dennise, motivovalo nás to. Někteří ho znají, někteří ne. Já jsem proti němu hrál kdysi fotbalový zápas,“ uvedl student zdravotnické školy Jakub Kuchař.
Dodal, že další studenti se do registru zapíšou, jakmile jim bude 18 let. Už o den dříve se kvůli chlapci do registru zapojili fotbalisté Kyjova a Vlkoše.
Do databáze se ale zapojují i ti, kteří nejsou přímo z Kyjovska, odkud Dennis pochází. Třeba ve čtvrtek po poledni to bude tým znojemských fotbalistů i další lidé z tohoto města. Ve Znojmě vzešel impulz od jedné maminky - jejímu malému synovi totiž lékaři diagnostikovali leukémii. S pomocí cizích dárců se podařilo transplantovat kmenové buňky a chlapci se teď daří dobře.
Dobrý zdravotní stav a ochota pomoci druhým
Podmínkou zapsání do registru je věk 18 až 35 let, váha nad 50 kilogramů a dobrý zdravotní stav. Kdo je plnoletý, může se obrátit na specializované centrum, kterých jsou v Česku desítky. Ve velkých městech se nacházejí přímo v nemocnicích.
Zájemci vyplní krátký zdravotní dotazník, projdou informačním pohovorem se zdravotníkem, který jim vysvětlí, co už potom samotné případné odebrání kmenových buněk obnáší. Při registraci ještě sestra odebere 2 ml krve – vzorek se odešle do specializované laboratoře.
Poté, co se lidé přihlásí do databáze dárců, čekají, jestli objeví zájemce s vhodnými „parametry“ kostní dřeně. Jsou případy, kdy člověka vyzvou až po desítkách let od zaregistrování. Často k zákroku nedojde vůbec.
Ze současného stavu databází se daří najít shodného partnera až pro 80 procent pacientů. I přesto se ale pro každého čtvrtého nenajde. Proto čím víc lidí v registru je, tím větší je šance, že se objeví ten vhodný. A to hlavně co nejrychleji, aby měl nemocný větší šanci se vrátit do normálního života.
Jak uvedla propagátorka Českého národního registru dárců kostní dřeně Zdenka Wasserbauerová, lékaři v ČR loni transplantovali kostní dřeň u šesti lidí. „Je to zpravidla tak, že dvě třetiny kostní dřeně dostáváme ze zahraničí. U nás je v registru každý 280. občan, v Německu je to každý dvacátý,“ řekla Wasserbauerová, která objíždí školy a přesvědčuje mladé lidi k tomu, aby se do registru zapsali.
