Štípa - V ohrožení se ocitlo vyhledávané poutní místo ve Štípě nedaleko Zlína. Jeho největším problémem je vlhkost, která kostel sužuje už od dob třicetileté války. Po dlouhých třech stech padesáti letech by problém mohla vyřešit rozsáhlá rekonstrukce. Její rozpočet se zatím zastavil na třiceti milionech, ve Štípě by jejich podstatnou část chtěli získat z tzv. norských fondů. Na jaře budou štípští vědět, zda postoupili do závěrečného kola výběrového řízení, v listopadu se rozhodne definitivně.
Ve štípském kostele se poutníci vždy přimlouvali za uzdravení svých nejbližších. Nyní ozdravnou kúru potřebuje samotný kostel a jen modlitby už nestačí. Duchovní správce farnosti Štípa František Sedláček poukazuje na skutečnost, že v nynější podobě je kostel od roku 1896. Dostavěn byl v roce 1890 a od té doby jej nikdo neopravoval. Mezitím nejen kryptu, ale i celý kostel pomalu ničí extrémní vlhkost. Možná překvapivě za ni může uctívaný válečník Albrecht z Valdštejna, ve Štípě měl postavit na počest své manželky kostel s klášterem. Z kláštera ale nakonec zbyly jen základy a ty dnes fungují jako vana plná vody, která potom stéká pod kostel. František Sedláček poznamenává, že voda, která prosákne, je ale kupodivu čistá, průzračná a vůbec ne kalná.
V počítači na faře se rodí plán na záchranu poutního kostela. Jeho odvodnění mají zaplatit peníze z norských fondů, celkem 25 milionů. Další tři slíbil zlínský magistrát. Náměstek primátora Zlína Miroslav Kašný podotýká, že každé fondy vždy potřebují nějaké kofinancování. Je přesvědčen, že rada města i zastupitelstvo toto spolufinancování schválí. Technická administrátorka Farního úřadu Štípa Jitka Březinová dodává: „Veškeré podklady, které vypracováváme, se nám budou hodit do budoucna. Uvažujeme o tom, že bychom, pokud nevyjdou norské fondy, zkusili využít fondů evropských.“
Už na konci května budou štípští vědět, jestli postoupili do závěrečného výběrového kola. O tom, zda budou moci i slavit, se definitivně rozhodne až v listopadu.
