Bečov nad Teplou (Karlovarsko)/Praha – Hrad, který stojí nad Bečovem nad Teplou, by měl dostat novou podobu. Památkáři chtějí, aby se horní hrad přiblížil co nejvíce své původní středověké podobě. Obnova má být hotova do roku 2015, zatím se může veřejnost seznámit v Národním technickém muzeu v Praze s návrhy na přestavbu – nejenom těmi současnými, ale také těmi, které připravovali slovutní architekti v posledních třech staletích.
Hrad a zámek Bečov je „domovem“ vzácného relikviáře sv. Maura, mimořádně vzácný je ale i bez něj. Představuje mimořádnou kombinaci slohů a stylů od středověku až po 19. století. „Hrad byl založen na počátku 14. století, následně byl renesančně dostavován. Další držitelé hradu přistavěli renesanční palác a poté, když i renesance vyšla z módy, byl na místě původního předhradí vystavěn barokní zámek. Poslední šlechtičtí držitelé panství Beaufort-Spontinové, kteří přivezli onen zmiňovaný relikviář, se posléze rozhodli, že ten spodní zámek nechají pouze jako svoji rezidenci a své bydlení odehrají v modernizovaném traktu v renesančním paláci, který si upravili na tehdejší komfort bydlení,“ shrnul úpravy, které na zámku v minulosti provedli jeho majitelé, bečovský kastelán Tomáš Wizowský.
Protože si minulí majitelé Bečova zpravidla stavěli stále nová sídla, nebyl původní středověký hrad nikdy přestavován, nepadl ani za oběť válkám, naopak ho vlastníci udržovali, protože jim sloužil jako skladiště a sýpka. Současně ale jeho konstrukce není v dobrém stavu. „Za ta staletí se nashromáždila řada stavebně-technických a statických poruch. Jedna z nejvážnějších byla havárie nároží kaple,“ podotkl kastelán Wizowský. Díky tomu se tak do historie areálu hradu a zámku může výrazně zapsat i 21. století a soudobí architekti, kteří připravili pro Národní památkový ústav projekty obnovy hradu.
Generální ředitelka NPÚ Naděžda Goriczková zdůraznila, že v žádném případě nepůjde o moderní přestavbu středověké stavby, nýbrž o příkladnou obnovu do stavu odpovídajícímu původní podobě. „My jsme se snažili zajistit, aby byl hrad obnoven podle vzorových metod současné památkové péče. Aby se jednalo o příkladnou obnovu hradu Bečova,“ uvedla. Památkářům přišlo šestnáct architektonických návrhů, vítěz zatím není vyhlášen, NPÚ zatím vypořádává námitky.
Návrhy, z nichž vítězný by se měl projevit na skutečné podobě bečovského hradu, nejsou ovšem první, které se západočeskou památkou zabývají. V posledních třech stoletích uvažovala o jeho úpravě řada architektů včetně těch z nejslovutnějších. „Je to především návrh Josefa Zítka z roku 1864, který na objednávku Beaufortů – tehdejších majitelů panství – vypracoval projekt, který představoval radikální proměnu hradu Bečova,“ řekla Naděžda Goriczková. Možnou přestavbou hradu se později zabýval například také Plečnikův žák Otto Rothamayer nebo tvůrce nových věží emauzského kostela v Praze František Maria Černý. „Myslím, že je velmi dobře, že se nesehnaly peníze na jejich realizaci. Kdyby se Zítkův návrh realizoval – a Zítek je samozřejmě vynikající architekt – neměli bychom dnes žádnou práci. Architekti by neměli možnost s hradem něco dělat a neměli by možnost uplatnit svou představu o prezentaci autentické památky,“ uvedla ředitelka NPÚ.
Výstavu nazvanou Tři staletí návrhů na přestavbu hradu Bečov aneb proměny pohledu na historickou architekturu, kde jsou ke spatření současné i historické návrhy, mohou vidět návštěvníci technického muzea do 17. února.
