Počet podzemních bunkrů každým rokem klesá. V Plzni je jich 130. Před rokem 1989 byl jejich počet až dvojnásobný. Koncepce ochrany obyvatelstva s výhledem do roku 2020 s nimi ale příliš nepočítá. Bunkry se tak nabízejí k prodeji. Noví majitelé je využívají například k obchodní činnosti.
Jeden z bunkrů v Plzni je ve středu města. Je prázdný, opuštěný a nevyužitý. Přístup tam střeží protitlakové dveře. Přitom je kryt stále provozuschopný - má revize elektrického vybavení i další potřebné zkoušky. Kryt je teď jako součást budovy k prodeji. Zatím ho město za minimální náklady udržuje.
S novým majitelem se z bunkru může stát například střelnice. Právě na střelnici předělal jiný kryt v Plzni Roman Šedý. Přitom i tento bunkr je funkční - v případě hrozby by lidem mohl posloužit jako provizorní kryt.
Pokud jsou kryty součástí privatizovaných domů, jsou součástí příslušenství domu a stávají se nedílným vlastnictvím budoucího majitele nemovitosti, popsal situaci Petr Liška z plzeňského magistrátu. „A v současné době dokonce už i bez vkládání věcného břemene, což řekněme 10 let zpátky se ještě dělalo. Takže už nemá zakotvenu povinnost udržovat tento kryt jako takový,“ uvedl Petr Liška, vedoucí odboru krizového řízení plzeňského magistrátu. Nový majitel podle něj musí dodržet stavební zákon, ale může magistrát požádat o souhlas k rekolaudaci, respektive ke změně kolaudace prostoru, tedy k jinému účelu. „Má možnost a v podstatě je to z mého pohledu i žádoucí, aby se našlo využití pro ten prostor tak, aby byl udržovaný a funkční,“ uvedl Petr Liška.
Z jednoho plzeňského krytu se tak stal školní klub. Funguje na 25. základní škole v Plzni. Jediné, co tam museli vybudovat, byl prostory pro únikové východy.
Podzemní kryty v Plzeňském kraji
- Celkem 207 podzemních krytů
- Funkčních jich je 111
Zdroj: HZS Plzeňského kraje
„V současné době s využitím stálých úkrytů civilní ochrany nelze při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru počítat,“ konstatovala Pavla Jakoubková, mluvčí Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje.
S obnovou a udržitelností ale stát minimálně do roku 2020 příliš nepočítá a pro města a obce je lepší se krytů zbavit než platit za jejich údržbu desetitisíce korun. Petr Liška na otázku, jestli města nepřicházejí o bezpečná místa pro případ ohrožení, uvedl: „O ty bezpečné prostory přichází stát. Pokud tento prostor je součástí prodeje, nemůžeme nového vlastníka omezovat ve využití, pokud koncepce ochrany obyvatelstva se ubírá poněkud jiným směrem.“
Petr Liška z plzeňského magistrátu o ochraně obyvatelstva
„Primárně to není výdaj města, to by měl být výdaj státu. Koncepce ochrany obyvatelstva je vždycky obnovovaná, přijímaná a schvalovaná vládou. Město má samozřejmě - z druhé strany - povinnost starat se o své občany za každé situace. Takže máme zájem tyto hodnoty zachovat a přistupujeme k tomu individuálně. Ale samozřejmě i ekonomicky, jak umíme,“ uvedl Petr Liška.
Plzeň začala s prodejem podzemních krytů před šesti lety. Metr čtvereční se tehdy prodával za 1 300 korun.
