Podchod pod Václavským náměstím slaví půl století. Lidé se chodili povozit na pojízdná schodiště

Podchod pod frekventovaným středem Václavského náměstí je už 50 let rušnou pěší křižovatkou hlavního města. Pro veřejnost se poprvé otevřel před 50 lety, 2. prosince 1968. Zaujal provedením, halu stavbaři obložili mramorem a lesklým hliníkem a vydláždili žulou. Supermoderní a tak trochu „západní“ tvář dodávaly podchodu i telefonní automaty s oválnými mušlemi z průhledného plexiskla.

Vůbec první halový podchod nejen v Praze, ale i v tehdejším Československu, zabíral plochu tří tisíc metrů čtverečních. Celkem deset schodišť umožňovalo výstupy do mnoha směrů – na Václavské náměstí k Muzeu či k Můstku, do ulic Jindřišské a Vodičkovy, dvoje schody vedly na tramvajový ostrůvek. Dnes funguje výstupů jen devět, jeden byl na naléhání majitele přilehlého domu krátce po přelomu století zrušen.

Podchod pod Václavským náměstím
Zdroj: ČTK/Oldřich Pícha

Největší pozornost u veřejnosti ovšem před půlstoletím vzbuzovala tehdejší novinka – pohyblivá schodiště, první toho druhu v Praze. Původně byla schodiště s přilehlými eskalátory u všech osmi výstupů do ulic, později byly některé zrušeny. Dnes zbyly eskalátory tři. Zájem povozit se byl v prvních dnech provozu velký. Za hodinu tehdy vyvezly pojízdné schody až pět tisíc lidí, tedy mnohem víc, než se požadovalo a plánovalo.

Náměstí bylo čtyři roky rozkopané

Pražané se svého podchodu dočkali po čtyřech letech výstavby, provázené řadou nepříjemných omezení v dopravě a rozkopaným srdcem Václavského náměstí. Se stavbou se začalo koncem roku 1964 kolektorem, do kterého se překládaly inženýrské sítě. Hloubení více než osmimetrové stavební jámy pak začalo v květnu 1967, tedy 19 měsíců před dokončením.

Ve středu náměstí se ovšem křížily dvě významné tramvajové tratě. Proto bylo tramvajové kolejiště převedeno na mostní čtyřramenné provizorium, jehož součástí byla i křižovatka obou tratí.

Stavbu tak obyvatelé města sledovali za jízdy tramvají takříkajíc v přímém přenosu. Neplánovanou „zatěžkávací“ zkoušku strop haly zažil pod pásy sovětských tanků při srpnové okupaci. Vydržel, ale dokončení díla se tím o něco prodloužilo.

Rozestavěný podchod pod Václavským náměstím
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

Za 50 let existence zažil podchod lesk i bídu. V srpnu 1978 se stal součástí metra, respektive se propojil s vestibulem stanice Můstek na trase A. Jeho vybavení však postupně upadalo. Eskalátory byly na dlouho vyřazeny z provozu. Do podchodu se znovu vrátily až v 90. letech, ale už ve zmenšeném počtu, a aktuálně je provozu pouze jeden, další dva se opravují. Zato obchůdků a stánků ve středu haly postupně přibylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Pražské fórum Pirátů schválilo personální změny v radě města

Pražské fórum Pirátů schválilo v on-line hlasování personální změny v pražské radě. S odchodem Zdeňka Hřiba (Piráti) a Jiřího Pospíšila (TOP 09) z rady a jejich nahrazením stranickými kolegy souhlasilo 94 procent členů, informovala mluvčí pražských Pirátů Martina Kameník Vacková. Hlasování se uskutečnilo proto, že k personální výměně je nutná změna koaliční smlouvy. Začalo v pátek 5. prosince a skončilo v pondělí večer. Zastupitelé by měli o změnách v radě hlasovat na čtvrteční schůzi.
před 3 hhodinami

Městské divadlo Zlín získá dotaci na opravu fasády, začne na jaře

Dvacetimilionovou dotaci na opravu Městského divadla ve Zlíně schválili krajští zastupitelé. Kvůli odpadávání obložení je průčelí budovy už dva roky obklopené lešení a ploty. Celková obnova ale bude výrazně dražší. Poslední odhad zřizovatele činí 145 milionů korun. Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) doufá, že se podaří ještě ušetřit. Oprava fasády by měla začít na jaře příštího roku.
před 4 hhodinami

Téměř na třetině stanic padly teplotní rekordy

Teplotní rekord pro 8. prosinec padl na 53 ze 172 meteorologických stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v Žatci, kde teploměr dosáhl patnácti stupňů Celsia. Nové maximum má i nejstarší česká stanice v pražském Klementinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nadprůměrně teplo má být i v dalších dnech, zejména v Čechách se vyjasní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čech ani Němec, jsem Znojemák, říká Josef Vlasák

Josef Vlasák se narodil pět let před druhou světovou válkou do česko-německé rodiny. Nepovažuje se za Němce ani za Čecha – říká o sobě, že je Znojemák. Jeho rodiče se před válkou hlásili k německé národnosti. Otec, ač aktivní antifašista, musel v roce 1940 narukovat do wehrmachtu. Díky jeho postojům se rodina po válce vyhnula odsunu. Amatérský fotograf a sběratel historických snímků je spoluautorem knihy Milované Znojmo a před deseti lety se stal čestným občanem města.
před 7 hhodinami

V osadě Bedřiška zbourali dům, aktivisté protestovali na zastupitelstvu

V pondělí ráno proběhla demolice domu v bývalé hornické kolonii Bedřiška v Ostravě. Bourání začalo kolem půl sedmé, zhruba o půl deváté již dům, který v minulých dnech bránili aktivisté, nestál. Mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská kroky městského obvodu odsoudila. Podporovatelé osady Bedřiška pak před polednem protestovali proti demolici na jednání zastupitelstva a odpoledne na náměstí. Kromě verbální výměny názorů se vše obešlo bez incidentů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hejtmanem Karlovarského kraje se stal Petr Kubis

Zastupitelé Karlovarského kraje v pondělí zvolili novým hejtmanem Petra Kubise (ANO). V čele kraje střídá Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO), která v listopadu rezignovala z rodinných důvodů. Kubis je bývalým policistou a úřadujícím starostou Sokolova. V říjnu byl zvolen do sněmovny, poslaneckého mandátu se ale vzdal.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 13 hhodinami
Načítání...