Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem zpřísní ochranu nosorožců. Nosorožci jsou pýchou východočeské zahrady, jenomže právě tato zvířata se v jiné evropské zoo v Thoiry u Paříže stala obětí zločinu. Pytláci tam zabili nosorožce a odřízli mu roh. Ve Dvoře ochrání nosorožce i tím, že jim rohy preventivně odříznou, aby pytláky nelákaly.
Po útoku pytláků ve Francii zbystřili i ve Dvoře Králové. Odříznou nosorožcům rohy
UDÁLOSTI: V zoo ve Dvoře Králové zpřísní nepřetržitou ochranu nosorožců (zdroj: ČT24)
V Česku je to těžko představitelné, ale v Africe by pytláci dostali na černém trhu za dva rohy královédvorského nosorožce Baringa odhadem šest milionů korun. Stejně nepředstavitelné však bylo, že by se někdo vloupal do evropské zoologické zahrady, zvíře zabil a jeho rohy uloupil. Přesto se to stalo a ve Dvoře Králové zareagovali zpřísněním ochrany nosorožců – Baringa i dvaceti dalších.
Po útoku na nosorožce v zoologické zahradě ve francouzské Thoiry se ve Dvoře Králové velmi vážně obávají, že by se jejich zvířata mohla stát dalším cílem. „Naše zoologická zahrada je jedním z největších chovatelů nosorožců na světě, tak jsme terč číslo jedna,“ poukázal zoolog Jiří Hrubý.
Zoo se navíc chystá ke kroku, který by měl choutky případných pytláků utlumit v zárodku, a zvířata tak ochránit. „V nejbližší době uřežeme našim nosorožcům rohy, aby to přes všechna ta opatření někoho nelákalo,“ přiblížil ředitel zahrady Přemysl Rabas.
Česko je křižovatkou pašeráků rohoviny
Již dříve se přitom dvorská zoo pokoušela odradit zejména asijské země od obchodování s rohovinou. Černý trh zasahuje i do Česka, které je podle inspektorů křižovatkou pašeráků. „Vietnamské syndikáty u nás jsou zapojeny v mnoha aspektech nelegálního obchodu a nevyjímá to bohužel ani nosorožčí rohy, slonovinu a třeba tygří kosti,“ uvedla Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí.
Nejvíc rohů se však pašuje z jižní Afriky přímo do Asie. Tam kvůli nim dokonce vznikly celé farmy. Rohy totiž nosorožcům rostou relativně rychle. „Přírůstek může být několik centimetrů za rok. V minulosti byly vidět kusy, které měly roh až přes metr dlouhý,“ popsal Jiří Hrubý.
Samotné odřezání rohů v zoo nepůsobí zvířeti bolest, ale hyzdí ho. Roh potřebuje – asi jako člověk nehty.