Za projektem Evropské hlavní město kultury do Plzně loni přijelo 3,4 milionu lidí. Vyplývá to z analýzy dat mobilních operátorů, která zazněla na konferenci bilancující celý kulturní rok. Podle ředitele společnosti Plzeň 2015 Jiřího Suchánka se město stalo jedním z nejúspěšnějších v třicetileté historii kulturních metropolí – i kvůli tomu, že návštěvníci v Plzni utratili 564 milionů korun.
Plzeň se chlubí: Za městem kultury přijely více než tři miliony lidí
Primátorův náměstek pro kulturu Martin Baxa (ODS) připustil, že projekt provázely četné obtíže a v roce 2013 se dokonce uvažovalo o vrácení titulu. „Teď se jasně prokázalo, že rok kultury byl úspěšný, v měřitelných kritériích jsme obstáli, měl velký ohlas a i udržitelnost je dobře nastartovaná,“ shrnul náměstek s tím, že smyslem nebylo přivést do Plzně dvanáctiměsíční kulturní festival – ale nastartovat dlouhodobý rozvoj kultury a turistiky.
Do města na soutoku čtyř řek přijelo o šestnáct procent víc turistů než v roce 2014 (celorepublikový průměr je osmiprocentní přírůstek), z toho Němců se po ulicích města meziročně pohybovalo o čtyřicet a Rakušanů o sto procent více.
Ulicemi města proteklo půl miliardy
Vyššímu zájmu odpovídají také finanční toky. V Plzni se v rámci kulturního roku utratilo 564,3 milionu korun; za polovinou stojí Plzeňané, třetinu utratili návštěvníci z ostatních částí Česka a zbytek právě zahraniční turisté.
Podle expertky na hodnocení ekonomických dopadů Terezy Raabové zvýšily výdaje návštěvníků projektu EHMK produkci celé české ekonomiky o 711 milionů korun. Navíc vzniklo téměř čtyři sta nových pracovních míst. Suchánek doplnil, že až 95 procent z 560 milionů korun bylo utraceno přímo v Plzni.
Galerie zůstala na papíře
Karel Barták z Evropské komise ocenil, že po krizi dané nižším rozpočtem, než se původně plánovalo, i kolapsem některých plánovaných projektů (jako kulturní centrum se nepodařilo oživit Světovar), se Plzeň dokázala v posledních dvou letech zmobilizovat, připravit velmi solidní program, přitáhnout pozornost návštěvníků a zapojit lidi. Jako velmi cenné označil také pokračování areálu DEPO2015, který se profiluje jako prostor pro kulturní akce i jako kreativní inkubátor pro netradiční kulturu.
Vedle vzniku multikulturního centra Světovar nicméně zůstal nenaplněný i plán na stavbu nové budovy Západočeské galerie, který přitom v plzeňské přihlášce představoval jednu z dominant chystaného kulturního roku. Největší kritika občanů pak na organizátory padala za 22 milionů, které stálo slavnostní zahájení, a za údajně nedostatečné zapojení plzeňské kulturní scény do jednotlivých akcí.