Frýdek-Místek - Památkáři se neshodli s vedením města Frýdek-Místek a vlastníky historicky cenných objektů bývalých textilních továren na rozsahu zvažované památkově chráněné zóny. Vzniknou proto pravděpodobně dva návrhy, které posoudí ministerstvo kultury. A vlastníci nejvýznamnějších budov kromě toho podepíší s městem smlouvu, že je nebudou bourat, ale opravovat.
Město i památkáři usilují o to, aby ochránili budovy bývalých textilních továren. V případně jedné z dominant města - Landsbergerovy přádelny z konce 19. století - to totiž nestihli. Kritika za povolení demolice chátrající továrny letos v červnu dopadla i na vedení města. Rozhořčení lidé podepisovali protestní petici. Od té doby radní změnili k těmto průmyslovým stavbám, které dříve nedoporučovali pro památkovou ochranu jako málo hodnotné, přístup. Vznikla komise složená z památkářů, zástupců magistrátu a majitelů. Právě podnikatelé se od začátku bránili vyhlášení nové památkové zóny, protože by to podle nich zbrzdilo rozvoj lokality. „Nemohli bychom objekty opravovat podle dnešních standardů, bylo by to velmi náročné,“ tvrdil předseda představenstva společnosti Textil Invest Group Jiří Karásek.
Pojistkou proti chátrání a demolicím bude zatím smlouva
Členové komise se snažili najít kompromisní řešení ochrany od června. Prvním výsledkem je dohoda, že město uzavře s vlastníky objektů veřejnoprávní smlouvu o ochraně čtyř budov. „Vlastníci se zavážou, že nebudou provádět demolice, o budovy budou pečovat a opravovat je, hlavně z pohledu fasád,“ uvedl za Slezan Frýdek-Místek jeho mluvčí Tomáš Fridrich. Dodal, že u vnitřního uspořádání budou mít vlastníci možnost provádět takové opravy, aby objekty mohli využívat. Primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký z ČSSD doplnil, že součástí připravovaným smluv budou i sankce pro vlastníky, když se nebudou o majetky starat.
Památkáři trvají na rozsáhlejší památkové zóně
Památkáři ale nejsou spokojeni. Upozorňují, že takové smlouvy nemají v systému památkové péče žádnou váhu. Nadále usilují o vyhlášení památkové zóny kolem Tkalcovny bratří Neumannů a další řady podle nich unikátních staveb spjatých s bohatou historií textilního průmyslu ve Frýdku-Místku. A chtějí, aby ochrana byla rozsáhlejší, než jsou ochotni připustit nejen podnikatelé, ale i vedení města. „Kromě čtyř nejvýznamnějších přádelen, na jejichž ochraně se shodneme, vidíme značné hodnoty i v severozápadní části území - v okolí mlýnského náhonu, ke kterému se vážou počátky textilního průmyslu ve městě,“ vysvětloval ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu Michal Zezula. To ale odmítají vlastníci. Památkovou ochranu by omezili na čtyři nejcennější objekty.
Komise se sejde ještě jednou, aby se pokusila najít kompromis. Pokud se tak nestane, město pošle ministerstvu kultury dva návrhy a nechá úředníky v Praze, ať o rozsahu navrhovaného chráněného území rozhodnou oni.
Textilní výroba ve Frýdku-Místku
První textilku založil ve Frýdku v roce 1832 židovský podnikatel Josef Munk, v šedesátých letech 19. století v tom pokračovali další - Filip Landsberger, Alois Lemberger či bratři Neumannové. V roce 1945 všechny továrny zabavil stát a vytvořil státní podnik Slezské bavlnářské závody. V šedesátých letech měl patnáct provozů, z toho deset ve Frýdku-Místku. Roku 1990 založil Fond národního majetku akciovou společnost Slezan. Vlivem hospodářské krize a zejména silné asijské konkurence začal postupný úpadek textilního průmyslu, který vyvrcholil v roce 2008 úpadkem společnosti. Konkurz již skončil, správce konkurzní podstaty vyplatil věřitele.
