Jeseníky - Ministerstvo životního prostředí zastavilo projekt Národního parku Jeseníky. Důvodem je především odlišný postoj tamních obcí i organizací. Myšlenka chránit nejvzácnější lokality Hrubého Jeseníku tímto výjimečným statutem má tisíce zastánců i odpůrců. Aktivisté, kteří o vyhlášení parku usilují pět let, se ale nevzdávají.
„Současné vedení ministerstva životního prostředí nemá ve svých prioritách přípravu a už vůbec ne vyhlášení Národního parku Jeseníky,“ řekl České televizi náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Potvrdil, že resortu vadí, že obce v regionu se v názoru na park zásadně rozcházejí.
Navrhovaný Národní park Jeseníky má zahrnovat nejcennější lokality kolem Pradědu, Šeráku a Keprníku nebo Petrových kamenů, které leží v chráněné krajinné oblasti. Podle prosazovatelů záměru si tamní unikátní alpinská tundra zaslouží větší ochranu. Tu může podle nich zajistit vyšší rozpočet. Například ve srovnání Krkonošským národním parkem má chráněná krajinná oblast třicetinásobně méně peněz.
Pro: Ochraně přírody pomůžou peníze a profesionální strážci
„CHKO Jeseníky je naprosto nedostačující právní statut pro tuto výjimečnou lokalitu. V národním parku by byla šance zaměstnat profesionální strážce v terénu, kteří by dohlíželi, jak je zákon o ochraně krajiny dodržován. Lidé, kteří to dělají dobrovolně, nemají šanci,“ uvedl předseda sdružení Přátelé Jeseníků Martin Míček, který se už dvacet let stará o záchranu rysů. V tamních horách jich žije asi dvacet pět.
Podobný názor má Marcel Minář z Českého svazu ochránců přírody. „Díky národnímu parku by mohlo přitéci na ochranu přírody asi o sto milionů korun více, vzniklo by samostatné středisko s profesionálními strážci, kteří by mohli přírodu více monitorovat a chránit,“ je přesvědčený Minář.
Proti: Zmizí kleč a kamzíci, přibude kůrovec
Hlavní argumenty odpůrců, například lesníků nebo myslivců, jsou, že národní park by znamenal konec nepůvodních druhů, jako je borovice kleč nebo kamzík, jehož výskyt v Jeseníkách budí kontroverze. Obávají se také, že by se mohla opakovat kůrovcová kalamita jako v Národním parku Šumava. Česká republika má však další tři národní parky, kde se nic podobného nedělo. Kromě Šumavy je to Krkonošský národní park, České Švýcarsko a Podyjí.
Odpůrci také tvrdí, že ochrana přírody je dostatečně zajištěna i díky vyhlášeným rezervacím v nejcennějších lokalitách. „Zřízení národního parku bychom považovali za vyhozené peníze z rozpočtu státu. Myslíme si, že Jeseníky jsou dostatečně chráněnou oblastí,“ řekl starosta Rýmařova Petr Klouda. Dodal, že by se nic nezměnilo, až na to, že by se z parku staly takzvané bezzásahové zóny, ve kterých by se nemohlo bojovat například proti kůrovci. Lidé se také obávají možného omezení rozvoje lyžařských areálů.
Pro: Větší atraktivita území a cestovní ruch
Někteří starostové ale nejsou proti. „Myslím si, že zřízení národního parku by mohlo mít nějaký přínos v oblasti cestovního ruchu,“ uvedl starosta Bělé pod Pradědem Miroslav Kružík. Hoteliérka z Karlovy Studánky Jana Zifčáková má podobný názor. „Přibyli by určitě noví hosté, protože národní park by vnímali jako zvlášť zajímavou a atraktivní lokalitu,“ řekla.
Aktivisté, kteří Národní park Jeseníky prosazují, neberou stanovisko ministerstva jako definitivní. Upozorňují, že názory se mění s politickou reprezentací. A chystají se na další jednání. „Ministerstvo životního prostředí se ujme přípravných prací tehdy, když bude vidět zřetelnou veřejnou objednávku. Zatím budí tento záměr spíše konflikt,“ zdůraznil náměstek Vladimír Dolejský.
Projekt Národního parku Křivoklátsko běží
O zřízení dalšího národního parku usilují ochránci přírody na Křivoklátsku ve Středočeském kraji. I když proti záměru vznikla před dvěma roky petice, kterou podepsalo čtrnáct tisíc lidí, jednání s ministerstvem tam pokračují. Petici pro Národní park Jeseníky podepsalo více než patnáct tisíc lidí.
