Olomoucí koluje petici za obnovení původního vzhledu místního orloje. Na radnici je orloj doložený už v 15. století. Stávající, i když u turistů populární, je ale socialistickou předělávkou z 50. let. Tvůrci petice proto chtějí, aby stavba přešla kompletní přeměnou.
Olomoucí koluje petice proti socialistickému orloji
Řezník, kovář nebo úředník odbíjejí pravé poledne na olomouckém orloji od padesátých let. Svaté i anděly postupně nahradily budovatelské postavy. V kalendáriu přibyla i data narození Stalina a Lenina.
Se socialistickou podobou se ale do dnešního dne velká část místních i odborníků nesmířila. Petici zatím na internetu podepsalo přes pět set lidí.
Snaha o změnu orloje už zde přitom byla hned po revoluci. „Byl by to ale mimořádně náročný a složitý úkol,“ domnívá se náměstek primátora Pavel Urbášek (ČSSD).
Podle historika umění Pavla Zatloukala by navíc nastala otázka, co udělat se socialisticko-realistickým orlojem: „Otlouct ho kladivem? Je to také památka.“
Některé z původních částí olomouckých orlojů jsou zatím v depozitáři vlastivědného muzea. Moc se jich ale nedochovalo.
Návrh studie nového orloje navíc zatím ani nevznikl. Na olomouckém náměstí tak zřejmě čas budou ještě dlouho měřit budovatelské idoly.
Olomoucký orloj je součástí radnice už od 15. století. Jeho současná podoba ale vznikla v letech 1947–55 podle návrhu Karla Svolinského, který orloj ztvárnil v duchu socialistického realismu. Jedná se o jeden z mála heliocentrických orlojů na světě.
Orloj je umístěný ve výklenku na pozadí mozaiky, která znázorňuje jízdu králů, dělníka a chemika. Centrální ciferník orloje zobrazuje polohy planet na pozadí zvířetníku. Po obvodu výklenku se nacházejí medailony s alegoriemi měsíců v roce. Kalendárium ve spodní části orloje znázorňuje dny významné pro komunistický režim, jako například narozeniny Stalina, Gottwalda a dalších pohlavárů.
Zvonkohra měla podle původního plánu hrát Internacionálu, ale nakonec byly zvoleny lidové písně Daleká, šeroká cesta přes Holomóc, Vrbe jož se zelenajó a Za Náměšťó na kopečko hádajó se o děvečko. Hraje je šestnáct zvonů, které odlila roku 1898 firma P. Hilzer. Poledne oznamuje kokrháním mosazný kohout, v oknech orloje se pak sedm minut pohybují loutky kopáče, pekaře, úředníka, volejbalistky a dalších profesí.
První písemná zmínka o orloji pochází z roku 1519. Podle pověsti byl jeho tvůrce oslepen, aby nemohl obdobné dílo vybudovat v jiném městě. Orloj byl několikrát přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek, například sv. Václavem nebo sv. Jiřím na koni a s drakem. Později zde byl místo světců umístěn arcivévoda Rudolf Habsburský a kněz s monstrancí.
Nejstarší části dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898, kdy byl orloj vybaven heliocentrickým ciferníkem. V průběhu 2. světové války byl orloj poškozen a následně kompletně přebudován Karlem Svolinským.
Zdroj: Wikipedia