Obžalovaný z úmrtí dvou žen v Alpách přiznal u jednoho z případů vinu

Šestatřicetiletý Dalibor Urban, který je jedním ze dvou obžalovaných za nedbalostní usmrcení dvou žen v Alpách, přiznal u budějovického soudu vinu u jednoho z případů. Ženy zahynuly v minulých letech v rakouských Alpách při horských výstupech, které obžalovaný Urban a Jan Linhart podle kriminalistů vedli nelegálně. Soud se případem nyní začal zabývat. Mužům hrozí až šestileté vězení.

První tragická událost se stala v červenci 2019. Urban pořádal výpravu dvou desítek lidí do Rakouska na zajištěnou cestu (ferratu) Wildfrauensteig. Nakonec se akce kvůli úrazu neúčastnil a místo sebe poslal jako vůdce skupiny kamaráda Jana Linharta. Urban byl v tu dobu držitelem licence národního horského průvodce. Pro organizaci podobné akce v zahraničí však byla kvalifikace nedostatečná.

Linhart, který s lidmi do Rakouska vycestoval, neměl žádnou licenci. Čtyřiadvacetiletá účastnice výpravy při výstupu uklouzla, zřítila se ze skály z výšky 150 metrů a zahynula. „Přiznávám vinu, poslal jsem na výpravu (jako vedoucí) nekvalifikovanou osobu,“ sdělil Urban. Víc k události vypovídat nechtěl.

Linhart pak podle obžaloby nereagoval na předpověď počasí a výskyt bouřek. „Ignoroval i připomínky turistů na toto téma,“ řekla státní zástupkyně Libuše Zemanová. Linhart před soudem uvedl, že celou situaci konzultoval s Urbanem a počasí se mělo zhoršit kolem 16. hodiny. „A v tu dobu už jsme měli být z ferraty zpátky. Když se na situaci dívám zpětně, tak beru jako chybu, že tam horský průvodce nebyl,“ uznal Linhart.

Smrtelný pád při sestupu

V srpnu 2020 pak Urban sám vedl patnáctičlennou výpravu na další rakouskou ferratu Drachenwan. Podle obžaloby to navíc bylo nadlimitní množství účastníků, protože na proškoleného průvodce připadá šest lidí. Při sestupu se šestatřicetiletá žena zřítila z výšky kolem padesáti metrů a zemřela. Urban situaci neviděl, protože byla za ním. Ale je přesvědčený, že žena zakopla. „Byla to nešťastná náhoda,“ zmínil.

Podle obžaloby Urban ale ignoroval, že žena nemá mimo jiné vhodnou obuv a při pohybu na ferratě nevěnoval pozornost jejímu kritickému stavu. „Postupovala jen s pomocí ostatních účastníků a přitom jen výstup (na vrchol) trval čtyři hodiny,“ upozornila Zemanová.

Urban před soudem vypověděl, že žena byla začátečnice. Trasu podle něj ale zvládala a on se jí po úvodní pasáži ptal, jestli se chce vrátit. „Chtěla pokračovat. Nesouhlasím s tím, že by pak byla na pokraji zhroucení, jak uvádí obžaloba,“ uvedl Urban. Událost následně vyšetřovala rakouská policie.

„(Urban) požadoval po účastnících, aby zamlčeli, že jsou platícími účastníky zájezdu,“ zdůraznila Zemanová. Urban tuto verzi popřel. Oponoval, že nikoho k podobné výpovědi nenabádal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 19 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...