Obce na Olomoucku, které se vyčlenily z Vojenského újezdu Libavá, vznikly počátkem roku. Zdejší samosprávy tak začaly konat před šesti měsíci doslova od nuly. Dnes řeší hlavně úřednickou agendu. Město Libavá má program ještě bohatší – zde se dojednává také převod školy.
Obce z újezdu Libavá řeší „úřednickou agendu“. I převod školy
Zastupitelstvo obcí, které se vyčlenily z Vojenského újezdu Libavá, tedy Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou, se dnes zabývají například schvalováním rozpočtu či novým územním plánem.
Řeší také prodeje a pronájmy majetku. Zvolení zástupci obcí mají podle redaktora České televize Martina Laštůvky „nabitý program“. „Zabývají se například sekáním trávy v obci. Zatímco Libavá si už zakoupila příslušné stroje, nedaleká Luboměř se zatím musela spolehnout na křovinořez,“ dodal.
Rozvoj obcí v Libavé (zdroj: ČT24)
Město Libavá se připravuje také na převzetí školy, jejíž chod dosud financovala armáda. Obec ji dostane do majetku v září. Děti tak po letních prázdninách ve školních lavicích poprvé přivítá vedení obce.
Podle starostky Štěpánky Tiché je převod školy z krajského úřadu na obec „v plném běhu“. „Máme potvrzený bezúplatný převod školního majetku na obec a nyní řešíme darovací smlouvy. Zároveň jsme jako zřizovatel vyhlásili konkurz na ředitele školy a ustavujeme školskou komisi,“ uvedla Tichá.
- Vojenský újezd Libavá je vojenským újezdem o rozloze 327 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů. Sídlem újezdního úřadu je Město Libavá. Rozkládá se na Moravě, ale před svým zmenšením k 1. lednu 2016 zasahoval východním okrajem svého tehdejšího území i do Slezska. Vojenský prostor zřídila vláda Klementa Gottwalda v roce 1946. Jeho součástí se stala území 24 obcí, ve kterých do té doby žili téměř výhradně Němci. V roce 1946 byli odsunuti. Odejít museli také čeští přistěhovalci. Život v obcích poté dlouhá desetiletí řídila armáda.
Armáda ročně provoz základní školy ve Městě Libavá dotovala zhruba dvěma miliony koruny. Peníze nyní bude muset zajistit obecní úřad, protože jinak by děti z Města Libavá musely dojíždět do školy jinam. „První dva roky to (provoz školy) určitě udržíme. Máme příliv nových dětí a měli bychom mít nějaké příjmy z našich pastvin, honitby a nájmů,“ řekla Tichá, podle které je škola dobře vybavená a nevyžaduje velké investice.
Obec ale zároveň uvažuje o tom, že požádá kraj o finanční příspěvek na chod školy. Škola má totiž kapacitu 300 dětí, avšak do lavic jich usedá pouze 80, což má nepříznivý vliv na ekonomiku jejího provozu. „Máme tady ale hodně zájemců o byty a vypadá to, že v obci brzy přibude zhruba deset dětí školou povinných,“ dodala starostka. Uvedla, že o přestěhování do Města Libavá uvažují například lidé z okolních vesnic či Moravského Berouna a Domašova.
Díky převedení zhruba třetiny vojenského újedu pod civilní správu od ledna vznikly nové samosprávy ve Městě Libavá, Kozlově a Luboměři pod Strážnou. Lidé na Libavé v polovině ledna poprvé po sedmi desítkách let zvolili členy obecních zastupitelstev.
GALERIE
Jaká budoucnost čeká město uprostřed zóny Libavá?
Ve Městě Libavá, Kozlově i Luboměři pod Strážnou už od března fungují budovy obecních úřadů, které armáda vybavila nábytkem a výpočetní technikou. Obce si mezi sebou rozdělí 8000 hektarů půdy. S tím je podle starostů spojena spousta administrativní práce.
Podle původního plánu měla být část Vojenského újezdu Libavá převedena pod civilní správu už loni v lednu, kvůli zdlouhavému projednávání zákona to bylo o rok posunuto. Území navíc vyžadovalo investice. Loni tam armáda investovala 36 milionů Kč. Opraveny byly hlavně vodovody a kanalizace, rozvody elektřiny, komunikace, chodníky či mosty.