O e-knihy byl loni v pražské knihovně větší zájem než o papírové. Ředitele překvapila poptávka po audio verzích

9 minut
Studio 6: Knihovny on-line pro studenty
Zdroj: ČT24

Nebývalý zájem o elektronické knihy zaznamenala loni Městská knihovna v Praze. Čtenáři si jich stáhli více, než kolik si vypůjčili papírových knih. Pro ně nemohli řadu měsíců chodit a ani nyní do knihoven osobně nemohou. Městská knihovna podle jejího ředitele nyní těží z toho, že se stala největším vydavatelem e-knih v republice.

Městská knihovna v Praze nabízí podle jejího ředitele Tomáše Řeháka ke stažení tisíce elektronických knih a také audioknih – tedy zvukových souborů s načtenými předlohami. V současnosti jsou tím jediným, k čemu se čtenáři knihovny dostanou.

„Jsme jednak největším vydavatelem e-knih v České republice – to se možná ne každý už dozvěděl – a nabídka e-knih, které vydáváme, je dostupná zdarma komukoliv z celé republiky, i když není čtenářem Městské knihovny v Praze,“ podotkl Tomáš Řehák.

Loni si lidé z webu městské knihovny stáhli necelé čtyři miliony elektronických knih, což bylo mnohem více než kdykoli předtím. „Poprvé v historii byl počet stažených knih větší než počet papírových výpůjček,“ uvedl Řehák. Domnívá se, že podstatnou část titulů si stáhli studenti, přesně vyčíslit to však – vzhledem k tomu, že si může e-knihy stahovat každý – nedokáže. „Ale ze skladby knížek a z toho, že studenti tvoří nejpočetnější skupinu našich uživatelů, můžeme říct, že je zájem raritní,“ poznamenal.

Zájem je i o audioknihy, což ředitel původně neočekával. Poslouchání knih načtených někým jiným považoval za americké specifikum. „Neměl jsem pravdu, audioknihy se chytly i u nás. Zajímavé je, že kromě studentů tuto službu typicky využívají i senioři. Pro některé už je čtení docela obtížné, audioknihy jsou pro ně docela komfortní,“ míní ředitel pražské městské knihovny.

Protiepidemický systém ministerstva zdravotnictví stanoví, že knihovny musí být pro veřejnost zavřené ve čtvrtém a pátém rizikovém stupni, byť mají – stejně jako restaurace – povolená výdejní okénka pro předem objednané výpůjčky. Do čtvrtého stupně Česko vstoupilo od 17. prosince, předtím byly knihovny otevřené jen dva týdny. V pátém je země od 27. prosince.

Řehák ujistil, že i tak knihovna funguje. „I když k nám čtenáři nemohou přijít, musíme dál nakupovat knihy, zpracováváme je, katalogizujeme, připravujeme on-line programy, vydáváme on-line knihy. To vše se teď děje,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 2 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...