Malá Úpa - Dosud nejvýš položená základní škola v Česku se dnes neotevřela. Radnice v Malé Úpě v Krkonoších už dál nemohla provoz tamní malotřídky dotovat. „Zdá se, že se zase vrací doba horských samot, kdy to děti z chalup na kopcích mívaly k nejbližším kamarádům několik kilometrů daleko,“ posteskl si redaktor ČT Václav Svoboda, podle něhož se z horských vsí lidé stěhují za prací do měst a obce se tak vylidňují. Třeba v Malé Úpě jich už žije jen 140.
Nový školní rok přinesl i konec nejvýše položené malotřídky v Čechách
Do školky a školy by letos nastoupily zřejmě jen čtyři děti a náklady na provoz školy byly pro obec již dlouho neúnosné. „Školu jsme dotovali z obecního rozpočtu částkou 700 000 korun ročně. Tím, že by dětí letos ubylo, tak bychom museli platit zhruba milion,“ řekl starosta Malé Úpy Jan Patzelt.
V minulém školním roce do školky chodily průměrně dvě děti denně, do školy pět. „Děti mohou chodit do škol a školek v Horním Maršově a Peci pod Sněžkou, kde jsou v létě za deset minut. V zimě to bude trochu horší,“ řekl Patzelt. Škola v roubené chalupě v Horní Malé Úpě začala fungovat po roce 1989, kdy se Malá Úpa odtrhla od Pece pod Sněžkou. Školní budova je nyní na prodej.
V roce 2012/13 existovalo v ČR 1 920 základních škol, které mají alespoň jednu třídu, ve které vyučují žáky více ročníků (z toho u 1 437 škol se jedná o třídy běžné a u 502 škol o třídy speciální). Dohromady malotřídky navštěvuje přes 55 000 žáků.
Vesnickým školám mizí žáci
V roce 1995 bylo na území Česka 4 212 škol. V roce 2008 jich bylo 3 688 – tedy úbytek 597 škol. Problémy venkovských škol totiž nespočívají jen v tom, že je málo dětí. Hodně rodičů jezdí do zaměstnání do města a mnoho si jich myslí, že dětem dá velká městská škola víc než venkovská malotřídka. Podle odborníků jsou menší, domácky vedené školy pro děti přínosné. Například podle Kateřiny Trnkové z Ústavu pedagogických věd FF MU Brno je velkou výhodou malotřídek sociální prostředí a děti tu tak mají i méně kázeňských potíží. Některé vesnické školy tak nedají dohromady ani peníze na platy učitelů a tam, kde je chtějí udržet, musí na provoz připlácet radnice. Význam malotřídek si ale uvědomují nejen místní, ale také ministerstvo školství, které se zachováním malých škol na malých obcích počítá i do budoucna.
Takový případ nabízí například obec Věžnice na Havlíčkobrodsku. Školu zde dotují téměř půl milionem koruna rušit ji v žádném případě nechtějí - i když do ní letos přibyly jen dvě děti. Celkově se zde učí devět žáků. První školní den měli největší radost měli z netbooků, které budou letos poprvé součástí výuky.
Dětem přibydou také dva nové předměty – finanční gramotnost a etická výchova. I to je důkazem, že s malotřídkou se ve Věžnicích počítá i do budoucna. „Jsou to dobře investované peníze. Ty děti nám to vracejí tím, že se starají částečně o společenský život v obci,“ dodává starosta Josef Mládek