Dalších osm nových tůní a rybníků vznikne na Drahanské vrchovině na jihu Moravy. Staví je Vojenské lesy a statky, které na pozemcích hospodaří. Vodní díla mají pomoci zadržovat víc vody v krajině a sloužit budou i jako pítka pro zvířata. Vodohospodáři se tak snaží bojovat se suchem.
Drahanská vrchovina je jednou z oblastí v kraji, kterou trápí nedostatek srážek. Leží totiž ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Málo povrchové i podzemní vody trápí lesy i zvířata. Vojenské lesy a statky se proto rozhodly investovat do budování nových tůní a rybníků. Na Vyškovsku celkově půjde o třináct investic do vodních děl. „Pět z nich jsme už realizovali loni, osm dalších plánujeme na tento rok a následné období,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel divize Vojenských lesů a statků Plumlov Jaroslav Melichar.
V lesích za Vyškovem například v těchto dnech intenzivně pracují bagry. Z kráteru v zemi už brzy vznikne hektarový rybník s názvem Křivá bříza. „Budujeme rybníky tam, kde široko daleko žádná plocha není. Dalším kritériem je, abychom omezili mimořádnou těžbu čili odlesňování. Takže stavíme rybníky v údolí potoků,“ vysvětluje Roman Dymáček, provozní technik Vojenských lesů a statků.
Na Drahanské vrchovině dokončily Vojenské lesy a statky v roce 2015 úpravu toku Malá Haná za bezmála čtyři miliony korun, největší investicí bylo vybudování rybníku Sedlákova louka za téměř pět milionů. Vznikly také rybníky Bělá, Jahodův žleb a vodní nádrž Studýnky. Zatím za sedmnáct milionů korun. Výstavba nových vodních nádrží na Vyškovsku bude stát celkem čtyřicet milionů.
Nové rybníky vzniknou nejen na Drahanské vrchovině
V rámci projetu Živá voda chtějí stavět Vojenské lesy a statky vodní nádrže i v dalších oblastech. Například ve vojenském újezdu Libavá v Oderských vrších a v Lipníku nad Bečvou. Tyto oblasti patří do pásu lesních lokalit na Moravě, které jsou také postiženy suchem. V loňském extrémně suchém roce tam situace vygradovala v kalamitní stav. Ve velkém množství tam usychaly stromy, které pak napadl kůrovec. „V první etapě chceme do nádrží investovat bezmála 100 milionů korun. Větší část této investice, až 70 procent, by měly pokrýt dotace z evropských strukturálních fondů, “ říká ředitel divize Vojenské lesy a statky Plumlov Jaroslav Melichar.
Na boj se suchem dá peníze i stát
Na opatření proti suchu půjdou od příštího roku peníze také ze státního rozpočtu. Vláda rozhodla, že ze státního rozpočtu dá každý rok 2,4 miliardy korun právě na boj se suchem. A to až do roku 2021. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky stát totiž v posledních letech mohutně investoval třeba do protipovodňových opatření a riziko dlouhodobého sucha nikdo nebral dostatečně v potaz. Slíbené peníze by tak měly jít právě na výstavbu a obnovování rybníků a malých vodních nádrží. „Pokud jde o malé investice do rybníků, hrází, bezpečnostních přelivů, tady budeme financovat menší akce do dvou milionů korun,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda na konci února také rozhodla, že by měl stát nechat prověřit možnost vybudování čtyř nových přehrad pro případ dlouhých období sucha. Jde o Pěčín v Královéhradeckém kraji, Vlachovice ve Zlínském kraji a Senomaty a Šanov ve středních Čechách. Ministerstvo také navrhuje, aby se rozšířil počet hájených lokalit pro stavbu vodních děl.
Chystá se také dotační program pro domácnosti
Ministerstvo životního prostředí chystá dotační program pro domácnosti, který bude zaměřený na hospodaření s dešťovou vodou. Podle ministra Richarda Brabce (ANO) by v něm byly stovky milionů korun, které by lidé mohli ještě letos využít na retenční nádrže. Ministerstvo zatím jedná o celkové výši peněz a také o tom, jestli bude program celoplošný nebo jen pro oblasti nejvíce postižené suchem. Patří mezi ně například i Jihomoravský kraj. Ministerstvo se podle Brabce inspirovalo u kotlíkových dotací, z nichž lidé dostávají velkou část peněz na pořízení nových ekologičtějších kotlů na vytápění v rodinných domech. „Něco podobného chceme udělat pro vodu. Lidem bychom nabídli podporu při pořízení retenčních nádrží. Řada obyvatel už je dnes má na zahradách, ideálně zakopané pod zemí. Vodu používají nejen na zalévání, ale také na splachování záchodů,“ uvedl Brabec.
