Od ledna musí všechny obchodní řetězce s prodejní plochou nad čtyři sta metrů čtverečních darovat charitám a neziskovým organizacím neprodejné jídlo, které by jinak skončilo na skládkách. Hlavním cílem novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích je legislativně omezit plýtvání potravinami. Podobná norma platí už v Itálii nebo Francii.
Neprodejné jídlo ze supermarketů putuje od ledna povinně charitám
Od ledna musí obchodní řetězce darovat charitám neprodejné jídlo (zdroj: ČT24)
Zatímco některé řetězce se do darování potravin zapojují na základě zákonné povinnosti poprvé, jiné s ním už mají zkušenosti. S českými potravinovými bankami totiž spolupracují dobrovolně již několik let.
Podle České federace potravinových bank se od některých řetězců v roce 2017 vybralo 1900 tun nespotřebovaných potravin, které putovaly k více než sedmdesáti tisícům potřebných. Díky novele by se objem darovaného jídla mohl navýšit až pětkrát.
Podle zákona mohou obchody darovat pouze bezpečné potraviny, tedy zdravotně a hygienicky nezávadné. V praxi jde hlavně o potraviny, které mají pouze poškozený obal a chybně nebo nedostatečně označené výrobky.
- Nejméně rizikové:
těstoviny, rýže, konzervy, káva, čaj, sušenky - Nízko rizikové:
pečivo, ovoce, zelenina - Středně rizikové:
např. mražené zboží - Rizikové:
vařené pokrmy, saláty z pultů, pečivo s náplní - Vysoce rizikové:
maso a masné výrobky, vařená jídla, mléčné produkty
Například obchodní řetězec Tesco spolupracuje s potravinovými bankami už od roku 2013. „Řádově rozdáme stovky tun potravin, nejčastěji se jedná o ovoce, zeleninu a také pečivo,“ řekl mluvčí řetězce Václav Koukolíček a dodal, že darování ze 154 obchodů probíhá na denní nebo týdenní bázi a pro zboží si přijedou vždy sami zástupci potravinové banky.
Naopak nováčkem v darování potravin je třeba řetězec Lidl, který dosud spolupracoval s potravinovými bankami jen nárazově. „Právě pravidelnost poskytování potravin je pro nás nová,“ uvedla jeho mluvčí Zuzana Holá s tím, že prakticky sváží potraviny z 236 prodejen do svých logistických center a odtud si je vyzvedávají pracovníci bank.
Potraviny pomůžou potřebným i sníží množství odpadu
Nová povinnost darovat neprodejné potraviny vznikla podle ministerstva zemědělství proto, aby se zamezilo plýtvání a zbytečně nevznikal odpad. Navíc se teď pomoc dostává k potřebným.
Pravidlo koresponduje také se závazkem zemí EU snížit plýtvání do roku 2030 o padesát procent. Novela zákona je jedním z klíčových nástrojů, jak toho chce Česká republika dosáhnout.
V Evropě přitom už podobná praxe platí v Itálii nebo Francii. Tam vyberou ročně až sto tisíc tun potravin, z toho 32 tisíc tun přímo od obchodních řetězců. Na Slovensku je to podle ředitele potravinářského odboru Ministerstva zemědělství Jindřicha Fialky více než dva tisíce tun.
„Máme zaevidováno 59 organizací, kterým budou potraviny ze supermarketů předávány,“ uvedl Fialka. Jednou z nich je i Diecézní charita Brno, která se zapojuje do rozdělování potravin potřebným už asi pět let.
„Zatím jsme přebírali jen balené potraviny, teď se musíme vybavit i na rizikovější produkty, mražené či podléhající rychlejší zkáze. Pořídíme skladovací i svozovou techniku,“ uvedl ředitel charity Oldřich Haičman.
Povinné darování navýší administrativu
Koncovými spotřebiteli darovaných potravin budou hlavně lidé bez domova, klienti azylových domů, senioři nebo zdravotně a mentálně postižení. „Systém funguje na základě sociálního šetření tak, aby si lidé nezvykli, že mají jen jídlo zadarmo, ale byli se schopni postavit na vlastní nohy,“ upozornil Haičman.
- Potravinové banky jsou neziskové spolky. Shromažďují nejen jídlo od jednotlivých dárců, ale i potraviny před vypršením data spotřeby a také ty, které se nemohou prodat třeba kvůli poškozenému obalu.
- V roce 2017 získaly potravinové banky rekordních 2 000 tun jídla. Oproti roku 2016 si tak polepšily o 700 tun potravin.
- Darování jídla ve velkém je nyní snadnější než v minulosti. Do konce roku 2015 firmy totiž musely z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty, likvidace je tak vyšla levněji než darování. Nyní se podle pořadatelů sbírky DPH u darovaných potravin „blíží nule“.
Obchodní řetězce bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Sankce se mohou vyšplhat až do výše deseti milionů korun. Pokuta i povinnost darovat potraviny vadí skupině pětadvaceti senátorů v čele s Ivem Valentou, která podala návrh na zrušení části novely. Zabývat se jím tak bude Ústavní soud.
Potravinové banky může nařízení paradoxně ohrozit
Přerozdělování potravin s sebou nese i další doprovodná opatření, která jsou administrativně náročná. Charitativní organizace musejí splnit podmínky skladového hospodářství nebo hygieny.
Potravinové banky se tak nyní paradoxně obávají o své další fungování. Povinné darování potravin řetězci jim totiž komplikuje situaci. „Vzhledem k několikanásobnému zvýšení přijímání potravin od 1. 1. 2018 je stále nedostatečné zajištění finančních prostředků na provoz potravinových bank. Chybí lidé, prostory i finance na dopravní náklady,“ řekla místopředsedkyně České federace potravinových bank Láchová.
Nedostatek peněz bude podle ní banky limitovat ve svozech, třídění i distribuci potravin, které od řetězců dostanou. „Potravinové banky budou nuceny z kapacitních důvodů odmítat některé svozy,“ dodala Láchová.
Na organizační záležitosti mohou získat finanční dotaci. Ministerstvo zemědělství dá letos potravinovým bankám 33 milionů korun, to je dokonce víc než loni, kdy dostaly jen 30 milionů. I tak to ale nemusí stačit. V roce 2017 vyčerpaly banky téměř celou dotaci.