Obchodním řetězcům bude podle novely o potravinách, kterou ve středu schválil Senát, hrozit až desetimilionová pokuta, pokud vyřazené nezávadné potraviny nepředají k rozdělení mezi sociálně potřebné. Podle některých kritiků jde o formu nuceného vyvlastnění bez náhrady.
Zákon proti plýtvání: Supermarketům zbytečně vyhazujícím jídlo hrozí pokuty
Roste zájem darovat jídlo i jiným nezvyklým způsobem. Jedním jsou třeba takzvané veřejné lednice - v Česku už jich funguje několik. Kdo chce jídlo darovat, potraviny tam vloží. Kdo ho naopak potřebuje, jídlo si vezme. Přibývá i restaurací, které darují jídlo například pro lidi bez domova nebo pro seniory.
Senátorům ODS a Starostů vadilo, že velcí obchodníci budou muset předávat nevyužité potraviny pouze do potravinových bank a nebudou je moci dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad.
„Možné riziko spatřujeme také v procesu darování potravin, především v dodržení teplotního řetězce tak, aby darované potraviny byly odpovídajícím způsobem uchovávány po celou dobu své cesty,“ uvedl například obchodní řetězec Billa.
Jídlo z potravinových bank dostávají neziskové organizace, které je pak rozdělují potřebným. Mezi příjemci jsou i matky s dětmi v azylových domech, lidé bez domova či senioři.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu zákona hájil, ročně je podle něj v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana. Za kvalitu přerozdělovaného zboží bude podle ministra odpovídat jeho konečný distributor. Má dostávat potraviny s deformovaným obalem nebo nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti.
- Potravinové banky jsou neziskové spolky. Shromažďují nejen jídlo od jednotlivých dárců, ale i potraviny před vypršením data spotřeby a také ty, které se nemohou prodat třeba kvůli poškozenému obalu.
- V roce 2017 získaly potravinové banky rekordních 2 000 tun jídla. Oproti roku 2016 si tak polepšily o 700 tun potravin.
- Darování jídla ve velkém je nyní snadnější než v minulosti. Do konce roku 2015 firmy totiž musely z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty, likvidace je tak vyšla levněji než darování. Nyní se podle pořadatelů sbírky DPH u darovaných potravin „blíží nule“.
I když Česko patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou chudoby, lidí v tísni přibývá. Loni chudoba a vyloučení hrozily 14,8 procenta Čechů a Češek, tedy zhruba 1,5 milionu. Nyní ekonomika roste, situace by se tak mohla zlepšit.
- Zatímco jedna část občanů trpí nedostatkem jídla, druhá plýtvá. Průměrný Čech hodí za rok do koše potraviny v hodnotě 20 tisíc korun. Každý měsíc vyhodí aspoň jednou jídlo z ledničky 40 procent lidí. Nejčastěji proto, že je prošlá lhůta nebo že jídlo začíná plesnivět. Mezi lidmi, kteří nedokáží šetrně nakládat s jídlem, jich je nejvíc ve věkové skupině mezi 18–24 lety. Nejčastěji se v českých domácnostech vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo.
Potravinové banky fungují po celém světě
První potravinová banka na světě vznikla v americkém městě Phoenix, kde ji v roce 1967 založil John Van Hengel. Od té doby začaly vznikat další po celém světě - v Kanadě vznikla první v roce 1981, následovala například Paříž v roce 1984 nebo roku 1986 Brusel.
V Evropě sdružuje potravinové banky FEBA
Evropská federace potravinových bank (FEBA) vznikla 23. září 1986 kvůli narůstající potřebě evropských institucí jednat společně. Její vizí je umožnit přístup k vhodné a vyvážené stravě všem lidem v Evropě a zajistit, aby se všecho použitelné jídlo skutečně využilo. Snaží se taky snižovat počty hladových a podvyživených.
FEBA podpořila rozvoj potravinových bank po celé Evropě - mezi lety 1988-92 vznikaly ve Španělsku, Itálii a Irsku, v letech 1994-2001 v Portugalsku, Polsku, Řecku a Lucembursku a od roku 2004 se k organizaci připojilo také Maďarsko, Česká republika, Slovensko nebo Anglie. Celkově má Evropská federace potravinových bank 23 členů a letos slaví 30. výročí od založení.
Supermarketům zbytečně vyhazujícím jídlo hrozí pokuty (zdroj: ČT24)
Pod organizaci FEBA spadá i Česká federace potravinových bank, která vznikla v roce 1994 a sdružuje tyto charitativní organizace: Armáda spásy, NADĚJE, Slezská diakonie a Sdružení azylových domů.
Česká federace požádala v roce 2005 o přijetí do Evropské federace potravinových bank. Její Charta stanoví jako podmínku členství, že potravinová banka musí fungovat v každém kraji.
Potravinové banky jsou i za oceánem
S konceptem potravinových bank přišel v roce 1967 John van Hegel, který pracoval jako dobrovolník při shánění potravin pro hladové. Případ zoufalé ženy hledající v odpadkových koších jídlo pro děti ho inspiroval k založení první takové instituce. Vznikla tak St Mary's Food Bank v arizonském Phoenixu - během prvního roku působení distribuovala lidem v nouzi 275 tisíc liber jídla.
Zprávy o bance se rychle rozšířily a v roce 1977 již v USA existovalo 18 podobných institucí. S rostoucím počtem potravinových bank se Hegel rozhodl založit zastřešující národní organizaci. V roce 1979 tak vznikla Second Harvest, která byla později pojmenována America's Second Harvest the Nation's Food Bank Network. V roce 2008 ji přejmenovali na Feeding America.
Potravinová banka
V současné době je Feeding America největší národní organizací zaměřenou na boj s hladem - jde o síť 200 potravinových bank napříč Spojenými státy. Živí 46 milionů lidí ohrožených hladem, mezi kterými je 12 milionů dětí a 7 milionů seniorů.
Food Banks Canada je národní charitativní organizace pomáhající Kanaďanům v nouzi. Společně s dalšími potravinovými společnostmi zásobuje více než 850 tisíc lidí, kteří se na potravinové banky obracejí každý měsíc.
Organizace má tři klíčové cíle: shání jídlo, zajišťuje potravinovým bankám servis a podporu a snaží se ovlivňovat taky politiky. Zajišťuje i osvětu.
- Skladiště - Model skladiště lze najít v severní Americe a v Austrálii. Tyto organizace slouží jako sklady k uložení a distribuci potravin pro menší organizace z ,předních linií‘ a samy většinou nedodávají potraviny přímo ke spotřebitelům. Poté, co je jídlo ve skladech shromážděno, roztříděno a zkontrolováno, distribuují je tyto potravinové banky neziskovým společenským a vládním organizacím.
- Přední linie - Tento model lze najít v ostatních zemích mimo Severní Ameriku a Austrálii. Potravinové banky předávají většinu ze svých zásob přímo lidem v nouzi.
- Největším zdrojem pro oba modely bank jsou neziskoví pěstitelé, výrobci, distributoři a maloobchodníci, kteří při běžném podnikání vyprodukují přebytek jídla a neprodají ho. Některé banky také získávají značný podíl potravin od jednotlivých dárců a dobrovolníků.
S hladem ve světě mimo USA bojuje mezinárodní nezisková organizace The Global FoodBanking Network (GFN). Zakládá a podporuje potravinové banky ve více než třiceti zemích, které jsou domovem zhruba jedné čtvrtiny z téměř 800 milionů podvyživených lidí na celém světě.
Lidem v nouzi nejen poskytuje jídlo, ale pomáhá jim na cestě k soběstačnosti - snaží se je dostat z kruhu chudoby. Mezi zakládající země této organizace patří Argentina, USA, Kanada a Mexiko.
Svou síť potravinových bank mají i arabské země
Arabská síť potravinových bank vznikla po úspěchu této instituce v Egyptě. K jejímu vzniku přispělo i doporučení OSN a FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) kopírovat tento model.
V roce 2013 v Dubaji založili organizaci FBRN, která pracuje na regionální a mezinárodní úrovni. Zakladatelem a výkonným ředitelem je Dr. Moez El Shohdi. V současné době pod ni spadá 19 potravinových bank po celé Africe a na Blízkém východě a 11 bank má v plánu se připojit.