Litomyšl (Svitavsko) – Ty nejvzácnější knihy, které v Česku jsou, jezdí do Litomyšle. Právě tam pracují osmnáct let restaurátoři, kteří se specializují na obnovu středověkých knih – papíru, obsahu i vazby.
Zatímco dnes vycházejí knihy v tisícových nákladech, ve středověku si je mohla dovolit jen církev, učenci a bohatí lidé. Každá kniha byla před vynálezem knihtisku unikátní a dnes jsou ještě vzácnější. Místo, kudy jich prochází asi nejvíce, je litomyšlský Ateliér restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů, který je dnes součástí pardubické univerzity.
Náplní práce restaurátorů není jenom ošetřování listů nebo oprava vazby. Pouštějí se také do pátrání po historii samotných svazků, s tím pomáhají na pohled nenápadné drobnosti v knihách ukryté. „Když se objeví Bible, která je plná slámy nebo sazí, tak je více než patrné, že byla uchovávána ve stodole nebo naopak za komínem, za trámem,“ přiblížil vedoucí ateliéru Radomír Slovik.
Starodávné svazky pocházejí ze soukromých sbírek, ale třeba i archivů nebo muzeí. Každá kniha je uměleckým dílem a vyžaduje jiný způsob odborného zpracování. Je přitom potřeba znát i dnes obskurně vyhlížející způsoby vazby – například tzv. sáčková vazba, která umožnila přivázat si knihu za opasek.
Nejnovější úkol, který na knižní restaurátory čeká, je péče o vzácné svazky a rukopisy litomyšlských piaristů. „Úkolem fakulty restaurování a našeho ateliéru bude zabezpečit knihám komplexní komfort – uložení a následně péči o celý knižní fond,“ řekl Radomír Slovik.
