Krajský soud v Brně podmíněným trestem za znásilňování nezletilé podle Nejvyššího soudu (NS) porušil zákon. Podmínka je podle jeho rozhodnutí trestem nepřiměřeně mírným, informovala mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Soud reagoval na stížnost ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který ji podal. NS ale nemůže napadené rozhodnutí zrušit. Jeho výrok by však mohl ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech. Rozsudek v případu otčíma, který nezletilou dívku až pětkrát týdně nutil k sexu, vzbudil kritiku a protesty.
Nejvyšší soud: Podmínka za znásilňování porušila zákon
Události v regionech: Trest za znásilňování (zdroj: ČT24)
Nejvyšší soud podle mluvčí Gabriely Tomíčkové shledal, že v důsledku jednostranného a zcela nedostatečného postupu odvolacího soudu se mimo jiné nesprávně aplikovala kritéria pro určení druhu a výměry trestu.
„Krajský soud provedl v nedostatečné míře dokazování a vůbec odvolací řízení jako takové, tudíž se dopustil pochybení. Nesprávně hodnotil veškerá kritéria, která mají vliv na druh a výměru trestu, proto ten trest, který obviněnému uložil, je nepřiměřeně mírný. To má souvislost i s tím, že nevyhodnotil dostatečně důsledky na zvlášť chráněnou osobu, protože se jednalo o nezletilou, a dopady na její budoucí život,“ vysvětlil předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
Z rozsudku NS mimo jiné také plyne, že odvolací soud podle NS přecenil především obhajobu obviněného a současně objektivně neposuzoval osobu poškozené. „Je patrné, že se odvolací soud jednostranně zabýval okolnostmi ve prospěch obviněného, nepřiměřeně favorizoval jeho osobní a rodinné poměry, aniž by zohlednil zásadní dopady spáchaného trestného činu do života poškozené,“ poukázal soud.
Dívku znásilňoval skoro rok a půl
Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění, za výrobu dětské pornografie a za zneužití dítěte k výrobě pornografie. Otčím si dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Rozhodl, že původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let. Rozsudek je pravomocný.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už dříve uvedl, že mu právní úprava nedává možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Blažek k NS ale podal stížnost pro porušení zákona. V dané procesní situaci ale NS nemůže rozsudek zrušit, výrok má pouze akademickou povahu. Věc nicméně posuzuje i Ústavní soud. Stížnost dívka podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování.
Krajský soud v Brně podmíněným trestem za znásilňování nezletilé podle Nejvyššího soudu porušil zákon (zdroj: ČT24)
„V tomto případě jsme mohli pouze vyslovit, že zákon byl porušen. Na tuto kauzu to nemá žádný vliv. Do budoucna je to určitým návodem pro soudy, co všechno musí zohledňovat v obdobných případech a především, co nesmějí opomenout při rozhodování,“ řekl Angyalossy.
Předseda Nejvyššího soudu neuvažuje o tom, že by podal kárnou žalobu na soudce, který případ rozhodoval. „Primárně je dáno, že pokud by někdo podával kárnou žalobu, tak ji podává nejbližší nadřízený, protože ten nejlépe zná svého soudce nebo soudkyni. Nejblíže se dostane k tomu, aby prověřil případné pochybení. Já si myslím, že se taková nedopatření mohou stát, ale nevyvozoval bych z toho přímo kárnou odpovědnost soudce,“ vysvětlil.
„Krajský soud v Brně se s obsahem rozsudku Nejvyššího soudu seznámil a jeho právní závěry bere na vědomí, byť se jedná o akademický výrok, který nemá na právní moc rozsudku krajského soudu z ledna letošního roku vliv. Soudci trestního úseku krajského soudu budou brát nadále v úvahu vyslovenou argumentaci při rozhodování v obdobných věcech," potvrdila mluvčí soudu Klára Belkovová.
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.
Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
„I přesto, že má výrok Nejvyššího soudu pouze akademickou povahu, považujeme ho za významný a podstatný pro dotváření právního prostředí s pozitivními dopady na budoucí rozhodovací činnost soudů,“ reagovalo na síti X ministerstvo spravedlnosti. „Domnívám se, že to naše rozhodnutí přiměje soudce k tomu, aby se zamysleli při takovéto trestné činnosti, jaké tresty ukládat,“ uzavřel předseda Nejvyššího soudu.
Ministerstvo spravedlnosti chce víc školit soudce, jak jednat s oběťmi znásilnění. Resort se skupinou poslanců navrhují změnit povinné vzdělávání soudců. Minulý rok řešily soudy případy 452 lidí obžalovaných ze znásilnění.