Liberec - Občané a představitelé obcí v Podještědí mají v těchto dnech o čem jednat. V jejich lokalitě se totiž v posledních dnech přetřásá diskuze o těžbě zdejších ložisek uranu. Obyvatelé postižených oblastí se aktivně zapojili do celé kauzy a v počtu asi 100 lidí demonstrovali před krajskými úřady. Mají prý mnoho důvodů pro obavy z brzkého rozhodnutí o těžbě vzácné rudy. Klíčovým faktem v celé kauze je plánované vyhlášení ochrany uranového ložiska, které podle odpůrců představuje prvotní krok k ohrožení devastace tamních oblastí.
Do celé záležitosti se vložilo rovněž ministerstvo životního prostředí. V nejbližší době se chystá vyhlásit v Podještědí uranové ložisko, čímž zásadně otevře možnost těžby. Toto jednání místní rezolutně odmítli a odsoudili jako akt patřící do minulého režimu. Představitelé odpůrců uvedli, že v případě realizace zamýšleného návrhu ministerstva jsou rozhodnuti obrátit se na soud a žalovat samotný vládní úřad.
Za názory obyvatel Liberecka se postavila společnost DIAMO, reprezentativní organizace na poli uranového průmyslu České republiky. Tvrdí, že místní občané se nemusí znepokojovat, neboť těžba uranu v tamější oblasti nehrozí minimálně dvacet let. Lidé se však s tímto tvrzením nijak neztotožňují a jejich obavy jsou prý oprávněné. Opírají se o fakt, že o možnosti těžby v dané lokalitě, potenciální množství či kvalitu rudy, se začínají vehementně zajímat těžařské společnosti.
Ložiska uranu byly v oblasti Liberecka nalezeny již v šedesátých a sedmdesátých letech. „V té době nebylo potřeba danou lokalitu chránit, o možnost vyhlášení ložiskového území se nikdo nezajímal. Nyní se vehementně mluví o vyhlášení uranového ložiska a navíc nás přesvědčují, že těžit se zde určitě nebude. Tento způsob jednání svádí k různým spekulacím,“ uvedla Petra Blahovcová ze společnosti Naše Podještědí, chránící zájmy místních obyvatel.
Situaci nespokojeným občanům ztěžuje legislativa. Podle zákona sami nemohou kauzu nijak ovlivnit. Avšak místní neztrácejí naději. K obdobným demonstracím došlo během čtyř měsíců již potřetí a lze nadále předpokládat, že lidé z osady Kotel a přilehlých oblastí zdaleka neřekli poslední slovo.
