Nebezpečí lavin v Krkonoších je značné. Při třetím stupni hrozí i samovolné pády

Na třetí stupeň, který znamená značné riziko, stouplo lavinové nebezpečí v Krkonoších. Laviny mohou spadnout i samovolně, případně již při malém zatížení. V nejvyšších českých horách napadlo hodně sněhu, na hřebenech je ho až 160 centimetrů. Třetí stupeň nebezpečí byl vyhlášen již kolem vánočních svátků, v oblasti kotle tehdy spadlo šest větších lavin.

Horská služba Krkonoše vyhlásila třetí z pěti stupňů lavinového nebezpečí, protože vrstva nového sněhu začala vykazovat sníženou stabilitu. Podle Jana Doubka z Horské služby napadlo za poslední dva dny až čtyřicet centimetrů sněhu a sněžit má dál. Hrozí pády deskových lavin, případně lavin z nového sněhu.

„Uvolnění laviny je možné již při malém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích. V některých případech je možnost samovolného uvolnění lavin velkých a ve výjimečných případech i velmi velkých rozměrů, které se obvykle zastaví až v dolní části svahu,“ varoval Doubek. Třetí stupeň nebezpečí platí i v polské části Krkonoš.

Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Na polské straně hrozí pády lavin ve Sněžných jámách, Kociolu Lomniczkém nebo Bialym Jaru. Ročně v horách sjede několik desítek lavin, které však nezasahují obydlená místa, lyžařské sjezdové tratě a přístupové cesty.

Od 3. ledna platil v Krkonoších druhý stupeň lavinového nebezpečí, předtím zhruba týden první. Na něj Horská služba snížila výstrahu po výrazném oteplení a oblevě, o vánočních svátcích platil ještě třetí. V té době také spadlo několik větších lavin, a to hlavně v oblasti Kotle.

„Uvolněné množství sněhu už bylo poměrně veliké. Šlo o laviny z mokrého sněhu. Všechny spadly, když byl vyhlášen třetí stupeň, a uvolnily se samovolně,“ charakterizoval vánoční situaci vedoucí lavinové prevence Horské služby a záchranář ze Špindlerova Mlýna Robert Dlouhý.

Krkonošské laviny mívají občas tragické následky. Naposledy zahynuli dva lidé v roce 2021 – v únoru sedmnáctiletý mladík na skialpinistických lyžích, který strhl lavinu v Obřím dole, v březnu zemřela pětatřicetiletá žena v lavině v oblasti Mužských kamenů na polské straně hor.

V Polsku spadla i historicky nejhorší krkonošská lavina. V Bialym Jaru zasypala v březnu 1968 tři desítky turistů, devatenáct lidí pod ní zahynulo. Bez obětí se naopak obešla lavina v Obřím dole z února 2022, kterou označila Horská služba za nejrozsáhlejší za posledních šest desítek let. Plochu zasaženou lavinou experti Horské služby hrubě odhadli na 67 tisíc metrů čtverečních, celkový objem sněhu na 128 tisíc metrů krychlových.