Na osoblažskou úzkokolejku nesmí vlaky. Jediné lokomotivě chybí povinná vysílačka

Vlaky na úzkokolejné trati mezi Třemešnou ve Slezsku a Osoblahou nahradily autobusy. Vlaky Českých drah zatím na trať nesmí, protože jediné lokomotivě zatím chybí povinná radiostanice. Informoval o tom web zdropravy.cz. V polovině ledna skončila pětiletá lhůta pro pořízení systému, kterým teď musí být opatřena každá lokomotiva. České dráhy (ČD) už oznámily, že lokomotiva pro osoblažskou úzkokolejnou trať vysílačku dostane během několika dnů.

Nová vyhláška, která dopravcům dává povinnost osadit lokomotivy vysílačkou, byla schválena už v roce 2015. Na změnu tak měli dopravci přechodné období pět let. Povinnost mít vysílačku v každém hnacím vozidle vychází z nařízení Evropské unie.

Mluvčí ČD Vanda Rajnochová uvedla, že vzhledem k tomu, že jde o jedinou lokomotivu, která se na úzkokolejné trati pohybuje, nepředpokládalo se, že i toto vozidlo bude vysílačku potřebovat. Lokomotiva navíc na jinou trať vjet ani nemůže. 

České dráhy ale vyhlášku respektují a na nápravě pracují. Jediná lokomotiva, která může trať obsluhovat, tak zatím na povinnou radiostanici čeká v depu kolejových vozidel v Osoblaze. „Bude to v nejbližších dnech, do deseti dnů nejpozději. Cena toho zařízení je v řádu několika desítek tisíc korun,“ doplnila Rajnochová. 

Správa železnic ale tvrdí, že dopravci byli na možné komplikace včas upozorněni dopisem, a to údajně několikrát. „Dva dny před skončením výjimky také došlo ke schůzce Správy železnic s dopravci,“ upozornila mluvčí Správy železnic Nina Friebová. 

Historických vlaků se vyhláška netýká

Osoblažskou úzkokolejku během letní sezony využívají také Slezské zemské dráhy, které na trať vypravují historické výletní vlaky. Pro tyto vlaky ale platí výjimka a vozidla tak systémem GSMR společnost opatřit nemusí. 

„My můžeme mít vysílačky standardní, mobilní, které jsme si pořídili. Samozřejmě ta komunikace probíhá úplně stejně, akorát díky té výjimce my ji nemusíme mít zabudovanou na naší parní lokomotivě,“ řekl za Slezské zemské dráhy David Chovančík. 

Dostane dopravce pokutu?

Provoz na osoblažské úzkokolejce dotuje Moravskoslezský kraj. Podle redaktora ČT Pavla Habrama hejtmanství na provoz ročně přispívá částkou přes devět milionů korun, což představuje 156 korun na kilometr.

„Všechna vozidla musí svým technickým řešením odpovídat provozu na trati, to se týká i Osoblažské úzkokolejky. Pokud dopravce nedovybavil vozidlo vysílačkou, nedodržel jeden z požadavků smlouvy a je povinen objednateli, tedy Moravskoslezskému kraji, uhradit smluvní pokutu,“ upozornila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.
před 7 hhodinami

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 8 hhodinami

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.
před 19 hhodinami

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
včera v 16:42

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
včera v 16:28

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
včera v 12:18

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
včera v 11:35

„Chceme kyslík!“ Sametová revoluce začala ekologickým protestem v Teplicích

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.
13. 11. 2024Aktualizovánovčera v 11:30
Načítání...