Praha – České řeky se stále více hemží malými loděmi a soukromými čluny. Majitelé plavidel si stěžují na nedokonalou infrastrukturu, obzvláště na středočeském úseku Labe. Rejdaři nemají kde zakotvit nebo doplňovat palivo a zásoby. Ředitelství vodních cest plánuje reagovat na rostoucí poptávku po rekreační plavbě budováním přístavišť v několika městech a modernizací dvou plavebních komor.
Ne na všechna plavidla je nutné oprávnění
V Česku je v tuto chvíli registrováno téměř 14 tisíc rekreačních plavidel. Oprávnění na jejich obsluhu má asi 70 tisíc lidí. Michal Kudláček ze Státní plavební správy, ale podotýká, že existuje řada plavidel, která nepodléhají zákonné evidenci. Ty je možné vést bez průkazu způsobilosti. „To jsou plavidla s vlastním strojním pohonem do výkonu čtyř kilowatt, plachetnice do celkové plochy plachty 12 metrů čtverečních a plavidla bez strojního pohonu do výtlaku tisíce kilogramů,“ upřesnil.
Zkouška vůdce rekreačního plavidla se skládá ze dvou částí, podobně jako řidičského průkazu. V teoretické části odpovídá uchazeč na sadu otázek, zájemce o oprávnění na neomezený výkon pohonné jednotky skládá i praktickou zkoušku. Správní poplatek činí 350 korun. Pro řízení plavidla na vnitrozemských řekách neplatí oprávnění k řízení plavidel na moři.
Vodní cesty čeká nová síť přístavišť
Rejdaři se shodují v tom, že vybavenost českých řek a podmínky pro rekreační plavbu u nás nevyhovují, což brzdí rozmach vodní turistiky. „Nemáme plavební mola, přístavní zdi, ani dostatečné hloubky,“ postěžoval si Ctirad Pinkas z o. p. s. Zlatý pruh Polabí.
Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest ale avizuje, že ŘVC hodlá na zlepšení situace zapracovat. V Brandýse nad Labem, Neratovicích, Poděbradech, Nymburce a v dalších městech plánuje výstavbu sítě přístavišť. Další dvě investice pak chystá ředitelství v rámci modernizace plavebních komor v Brandýse nad Labem a Velkém Oseku, které překročily svou životnost.
Plavidla se množí i na přehradách
Roste také počet lodí brázdících hladinu Orlické přehrady a s nimi i počet přístavišť a půjčoven. Nebývalý provoz se tu naplno rozjíždí o prázdninových víkendech. Kvůli bezpečnosti ale na přehradu nesmí vodní skútry a pro vodní lyžování jsou tu vyhrazeny jen konkrétní lokality. I při největším provozu je pro rybáře či plavce místa v přehradě dost.
Provozovatelé půjčoven rostoucí zájem o jízdu po přehradě vítají, nezkušenost, alkohol a neohleduplnost naopak znepříjemňují život spořádaným účastníkům plavebního provozu. „Není to tak neobvyklé, že si nás někdo nevšimne a projede nám přímo před přídí lodi. Pak se musíme na poslední chvíli vyhýbat a občas je to o nervy,“ říká kapitán parníku Vltava Michal Čapek.
