Znojmo - Téměř tři a půl tisíce občanů Znojemska podepsalo petici proti větrným elektrárnám. Ty by měly už příští rok vyrůst na rakouské straně hranice poblíž národního parku Podyjí mezi obcemi Hardegg a Landau, jen pár kilometrů od obcí na české straně hranice. Investor tam chce postavit až 31 větrníků o výšce 200 metrů. Lidé se bojí znehodnocení krajiny a hlavně útlumu turistického ruchu.
V oblasti, kde je více než desetiprocentní nezaměstnanost, se lidé obávají hlavně snížení turistického ruchu. Autoři petice ale poukazují také na vzácné rostliny a živočichy v přísně chráněném národním parku, kterým by rovněž přítomnost větrných elektráren mohla uškodit. „Celá ta lokalita by ztratila na ceně,“ poukázala redaktorka ČT Barbora Lukšová. Nejde přitom jen o hodnoty přírodní, ale například i o ceny nemovitostí v okolních obcích.
Podobné argumenty padají i v Rakousku, kde je dnes poslední den, kdy mohou lidé zasílat podmínky k dolnorakouskému územnímu plánu. Právě sem míří i česká petice, o územním plánu a s ním definitivním osudu větrných elektráren rozhodne dolnorakouská vláda v květnu. Pokud elektrárny povolí, měly by být postaveny do osmnácti měsíců.
Obří Windpark Nord má vyrůst nedaleko Hardeggu na dohled moravské obce Šafov. Investory jsou Rakouské spolkové lesy a obce Hardegg, Langau a Weitersfeld. Windpark Nord se má sestávat z 26 až 31 větrníků, které budou vysoké 150 metrů a jejichž lopatky se dostanou až do dvousetmetrové výšky nad zem. Park se má rozprostírat na 600 hektarech.
Průměrná větrná elektrárna vyrobí 4400 MWh za rok. To je stejně jako 40 000 metrů čtverečních solárních panelů. Průměrná domácnost přitom za rok spotřebuje přibližně 2MWh elektrické energie.
V Jihomoravském kraji stojí už celkem sedm větrných turbín.
Břežany na Znojemsku – pět větrných turbín, s celkovým výkonem 4,25 MW
Bantice – jedna větrná elektrárna o výkonu 2 MW stojí nedaleko silnice Znojmo – Pohořelice
Tulešice – kousek od Moravského Krumlova stojí větrná elektrárna s výkonem 2 MW.
Ve Zlínském kraji je jediná větrná elektrárna na Hostýně, kterou spravuje Římskokatolická duchovní správa. Elektrárna má výkon pouze 0,225 MW.
Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii
Rakušané se zase bouří proti Temelínu: Je to nebezpečný energetický středověk
Z Rakouska se zase ozývá kritika české Jaderné elektrárny Temelín, která u části obyvatel vyvolává obavy z následků případné havárie. Rakouská spolková země Horní Rakousy kritizovala české ministerstvo životního prostředí za kladný posudek na stavbu třetího a čtvrtého bloku jihočeské jaderné elektrárny Temelín.
Koncem roku 2006 vyzval rakouský parlament vládu k právním krokům proti Temelínu a ze strany rakouských protijaderných aktivistů začaly blokády česko-rakouských hraničních přechodů. V reakci na to zveřejnila v dubnu 2007 společnost ČEZ zprávu o bezpečnosti elektrárny a v květnu téhož roku tehdejší ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg prohlásil, že pokud blokády hraničních přechodů s Rakouskem nepřestanou, Česko by do sporu mohlo vtáhnout EU, protože blokády znamenají porušení dohody z Melku. Hornorakouská vláda v Linci poté chtěla žalovat českou energetickou společnost ČEZ za to, že údajně ignorovala námitky spolkové země proti Temelínu.
