Od hradu Grabštejn musela zmizet křížová cesta na Stezce smíření. Odstranění čtrnácti pískovcových reliéfů nařídil liberecký krajský úřad.
Před dvěma lety nechal stély podél stezky vedoucí k hradu umístit operní pěvec a sólista Národního divadla Luděk Vele, jehož benefiční koncerty významně přispěly k obnově hradu. Jenže sochy neschválili památkáři ani krajský úřad.
„Dopustil se tak přečinu, protože osázel pozemek, který mu nepatří,“ vzkázala mluvčí libereckých památkářů Lucie Bidlasová. „Snažíme se panu Velemu, kterého si velice vážíme za jeho dobročinné aktivity, vysvětlit, že křížová cesta k hradu Grabštejn nepatří,“ dodala. Křížová cesta nesplňovala některé zvyklosti: nevedla k poutnímu místu ani nekončila kapličkou.
„Je to symbolická záležitost, která nemůže nikdy nikomu ublížit, jen pomoci. Neumisťoval jsem je sem proto, abych někoho namíchl, ale naopak, abych někomu pomohl. Je mi z toho smutno,“ řekl Vele.
O zvelebení Grabštejna se snažil čtvrt století
Od roku 1993 organizuje Vele benefiční koncerty na obnovu hradu a byl iniciátorem toho, že se z Grabštejna stala národní kulturní památka. Do roku 1989 na hradě působila armáda, a když jej opustila, byl ve velmi špatném stavu. Jeho záchrana stála kolem 100 milionů korun. Kromě státu při obnově pomohly i Veleho benefice, které za čtvrt století vydělaly zhruba 6 milionů korun.
Ročně Grabštejn, který svou současnou renesanční podobu získal po přestavbě v 16. století, navštíví asi 20 000 lidí.
Křížová cesta v minulosti na hradě ze 13. století nebyla, turistická stezka v kopci ale k tomu podle pěvce vybízela. „Je úplně předurčena k tomu, aby se lidé pozastavili, pokoukali nebo se jen prošli,“ řekl Vele.
Metr vysoké, zhruba stokilogramové stély vytvořil akademický sochař Michal Moravec a Vele je podél klikaté cesty vedoucí k hradu umístil před dvěma lety bez povolení. Spolek Benefiční koncerty Grabštejn tehdy musel zaplatit pokutu 6000 korun za to, že nebyl proveden archeologický průzkum. Vele to označil za absurdní, kopal podle svých slov lopatkou maximálně 20 centimetrů hluboko.
Památkový odbor krajského úřadu navíc nařídil odstranění všech 14 zastavení. „Historicky a liturgicky je to naprosto cizorodý prvek pro tento areál. Kromě panského sídla byl samozřejmě užíván i vojensky, to znamená byl to jakýsi opěrný ochranný bod, ale nikdy církev v tomto objektu nijak nepůsobila,“ uvedl vedoucí odboru René Brož.
Úřad se opíral i o stanovisko garanta Národního památkového ústavu, který zvolené místo považoval za nevhodné. „Vyústěním křížové cesty u světského hradu, potažmo u novodobého altánku, by se smysl a zástupná poutní úloha krajinných křížových cest rozhodně popírala. Zřízení křížové cesty je v prostředí hradu Grabštejna velmi sporné,“ uvedl v písemném stanovisku garant.
Reliéfů se ujme obec Chotyně
Podle starostky Chotyně Jany Mlejnecké (Nezávislá), pod kterou hrad katastrálně patří, rozhodnutí úřadu turisté i místní vnímají negativně. „Neslyšeli jsme od nikoho jedinou kritiku. Je to absolutní bezmoc,“ řekla.
Všech 14 zastavení nechá obec Chotyně přemístit před pečovatelský dům, u něho bude dřevěná cedule se stručnou historií toho, proč se musela odstranit. „Na ceduli bude název Zvítězila hloupost, ješitnost a blbost – zatím,“ dodala starostka. Mlejnecká ale doufá, že se křížová cesta k hradu jednou vrátí.
Z rozhodnutí krajského úřadu je zklamaný hejtman Martin Půta (STAN), ovlivnit ho ale nijak nemůže. „Jsem z toho smutný především proto, že kdyby úřednický pohled na svět vítězil celých předchozích 25 let, tak dost pravděpodobně by na Grabštejně byla díra ve střeše a žádní turisté tam nechodili, protože by nebylo na co. Pan Vele a lidé kolem benefičních koncertů dlouhá léta přitahovali ke Grabštejnu pozornost,“ uvedl hejtman.
