Voda ze zatopeného dolu dosud mizela v potoce. Teď ji zachytí v nádrži

Nahrávám video

V Lamperticích na Trutnovsku budují nádrž na zachycení vody z bývalého černouhelného dolu Jan Šverma. Těžba tam skončila před 27 lety a nevyužívané štoly zatopila voda, která dosud volně vytékala do okolních potoků. V nádrži ale poslouží krajině i místním hasičům.

Voda vyvěrající na povrch je důsledek hornické činnosti v dolu Jan Šverma v Žacléři, kde se uhlí přestalo těžit v roce 1992. S tím také skončilo i odčerpávání vody, která šachty zatápěla.

Od té doby si voda hledala cestu z důlního díla až do Lampertického potoka. Její červená stopa není v krajině k přehlédnutí. „Důlní voda obsahuje větší obsah železa, které při styku se vzduchem oxiduje, vysráží se,“ vysvětluje technik z Palivového kombinátu Ústí Michal Kostelecký.

Ryby, koupání i zásobárna pro hasiče

Kvůli suchým létům se začne voda zachytávat v nádrži. Obsáhne téměř dva a půl milionů litrů, napouštět by se měla už koncem roku. Po sedimentaci bude mít parametry vody přírodního rybníka. 

„Předpokládáme, že po nějaké době se kvalita zlepší natolik, že bude moct sloužit i chovu ryb,“ plánuje vedoucí střediska Východočeských uhelných dolů Palivového kombinátu Ústí Jiří Kokeš.

Nádrž by mohli místní využívat i ke koupání. „Lidé používají veřejné koupaliště v Trutnově nebo krytý bazén, který je od nás patnáct kilometrů,“ vysvětluje starosta Lampertic Jiří Láš (nestr.).

Nejvíc ale novou zásobárnu vody vítají hasiči, kteří v horském terénu poslední roky marně hledají její přírodní zdroje. „Dost často nám zde vysychají potoky a tyto záchytné nádrže nám pomůžou při hašení plošných požárů,“ očekává velitel dobrovolných hasičů v Žacléři Milan Pácha. 

Nová vodní plocha změní i tvář krajiny. Na první pohled běžného návštěvníka nenapadne, že se pod povrchem lampertické nádrže skrývají miliony tun černého uhlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Královéhradecký kraj

Přes Brno prošla menší supercela

Přes Brno se ve středu odpoledne prohnala bouřka, podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i menší supercela s kroupami. Hasiči hlásili několik výjezdů. Výstraha před silnými bouřkami platila do středečních 22 hodin zejména pro oblast jižních Čech. V platnosti je ale až do čtvrtečního odpoledne výstraha před vysokými teplotami, která platí pro většinu území Moravy, Slezska a v Polabí. V pátek meteorologové čekají na jižní Moravě teploty až 34 stupňů Celsia.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Výstraha před silnými bouřkami se nenaplnila, uvedl ČHMÚ

Výstraha před velmi silnými bouřkami, kterou na úterý vydali meteorologové, se zatím nenaplnila. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v podvečer na síti X informoval, že předpověď nevyšla, situace byla podle meteorologů složitá. Následně meteorologové výstrahu před velmi silnými bouřkami zrušili. Bouře, které měly zasáhnout celé území, působily odpoledne problémy pouze ve středních Čechách, hasiči tam měli více výjezdů. Na Příbramsku meteorologové zaznamenali supercelu.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Požár rozvaděče na Trutnovsku způsobil hlemýžď

Požár rozvodné skříně u roubenky v Horním Maršově na Trutnovsku, k němuž v úterý vyjely dvě jednotky hasičů, má nečekaného viníka. Způsobil ho elektrický zkrat těla hlemýždě zahradního, kterého hasiči objevili spolu s dalšími mrtvými i živými hlemýždi a slimáky uvnitř rozvaděče. Královéhradečtí hasiči o tom informovali na facebooku.
8. 7. 2026

VideoLidé ze Rtyně v Podkrkonoší zůstávají po bleskové povodni bez vody

Už více než dva týdny zásobují obec Rtyně v Podkrkonoší pitnou vodou přistavené cisterny. Je to důsledek bleskové povodně, která zaplavila a kontaminovala obecní vrty. Kohoutková voda se dá pít jen po důkladném převaření, přesto však mnohé rodiny vodu raději berou z cisteren. Vedení obce doplňuje cisterny s pitnou vodou každé dva dny. Vodu v podzemí pročišťuje její přirozené proudění. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veroniky Krejčí ale kontaminace stále přetrvává.
8. 7. 2026

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
5. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
1. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.