Obyvatelé Boňova u Jaroměřic nad Rokytnou řeší spor s památkáři. Obec byla díky svému uspořádání prohlášena vesnickou památkovou zónou. Každou rekonstrukci nemovitosti tak musí její majitelé řešit s Národním památkovým ústavem, který na ně klade speciální podmínky. Domy musí být zachovány v původním stylu, přičemž tyto úpravy bývají mnohdy finančně náročnější.
Boňov na Třebíčsku prohlásili před 26 lety vesnickou památkovou zónou. „Začalo to legislativou v devadesátých letech, kdy se stát začal zajímat o to, jak ochránit památky před devastací,“ uvedl Karel Müller (ODS), starosta Jaroměřic nad Rokytnou, pod něž Boňov jako místní část spadá.
Tehdy to byla pocta, teď toho místní ale litují. „Když chci něco opravit, tak na všechno musím nechat namalovat plány. Chtějí okna zhruba za třicet tisíc, přitom obyčejné eurookno stojí deset tisíc,“ přiblížil obyvatel Boňova Petr Dobeš.
Stejnou zkušenost má i Adam Abrahám. Když se rozhodl opravit dům, zjistil, že dodržet všechny podmínky je nad jeho rozpočet i možnosti. „Začíná se tady z toho stávat skanzen. Při prvním setkání s památkáři nám přitom bylo řečeno, že nám žádné klacky pod nohy házet nebudou,“ popsal.
Za zrušení památkové ochrany se chystá petice
Památkáři se ale hájí, že jen postupují podle pravidel. „Vycházíme jednak z památkového zákona, z odborné literatury a samozřejmě z metodik, které má Národní památkový ústav k dispozici,“ uvedla pracovnice styku s veřejností památkového úřadu v Telči Ilona Ampapová.
Kraj i město místním nabízí dotace. Jaroměřice nad Rokytnou mají pro sebe i své místní části vyčleněno 350 tisíc. Část obyvatel Boňova přesto chce z památkové zóny vystoupit. Pokud se situace nezlepší, chystají sepsat petici.
