Děčín – O koupi tzv. Kozí dráhy, tedy železniční trati Děčín – Oldřichov u Duchcova, má jednat děčínská radnice. Trať, na které přestal Ústecký kraj objednávat osobní dopravu již v roce 2007, dodnes patří mezi hlavní severočeská dopravní témata. Okolní obce chtějí, aby po ní jezdily alespoň rekreační vlaky, což v posledních letech znemožňoval špatný stav dráhy. O Velikonocích by ale takový spoj skutečně na Kozí dráhu vyrazit měl – po několikaleté odmlce.
Naposled byla Kozí dráha v centru pozornosti v létě 2010, když na ní společnost RegioJet vypravila své zcela první vlaky, už tehdy ale bylo zřejmé, že trať nestojí v centru pozornosti státní Správy železniční dopravní cesty. Žluté vlaky se z Děčína nedostaly dále než do Krupky, ve zbylém úseku byla výluka, protože zloději kovů začali trať rozkrádat a SŽDC jejich činnost váhala napravit. V dalších letech se situace zhoršovala a snaha obcí objednat rekreační vlaky již byla odsouzena k naprostému neúspěchu.
Nyní se začalo blýskat na lepší časy, SŽDC povolila provoz alespoň mezi Děčínem a Telnicí. O Velikonocích tak mohou opět vyjet vlaky, cestující se do Telnice svezou 31. března. Děčínská radnice přitom chce, aby nešlo o unikát. „Jednali jsme i o tom, že by se to rozšířilo i na další víkendy,“ řekl náměstek děčínského primátora Pavel Sinko.
Děčín by ovšem chtěl mnohem více – radnice je přesvědčena, že by Kozí dráze prospělo, kdyby ji už nevlastnil stát, chce ji sama. „Rada města schválila záměr převést Kozí dráhu bezplatně na město,“ přiblížil náměstek Sinko. Město by potom trať předalo sdružení obcí, které má brzy vzniknout a chce Kozí dráhu spravovat. Podle děčínského primátora Františka Pelanta by sdružení obcí mohlo dosáhnout na státní dotace na provoz a údržbu trati. Rozhodnutí rady ale musí ještě schválit zastupitelstvo, zásadní potom bude rozhodnutí státu. Ten v minulosti bezplatné převody tratí odmítal.
I kdyby Kozí dráha státu zůstala, měla by zůstat „naživu“, Děčín objedná velikonoční jízdu a chce, aby vlaky jezdily i nadále. Jak hustý provoz na Kozí dráze bude, záleží na penězích – město má vyčlenit 450 tisíc korun, z toho 150 tisíc poskytl Ústecký kraj. „Cílem je celoroční provoz,“ dodal Sinko.
Trať je použitelná k dopravní obsluze obcí, které však dnes už obsluhují autobusy. Zajímavé však mohou být vlaky pro turisty – jezdí po úpatí Krušných hor, zastavují v Telnici, odkud lze vyrazit na dlouhý výlet, vede také kolem bohosudovské lanovky.
Kozí dráha
Trať označovaná v jízdním řádu číslem 132 vznikla v roce 1871 jako součást delší trati Děčín–Duchcov–Chomutov společnosti Duchcovsko-podmokelská dráha. Šlo o konkurenční podnik k tehdy již zavedené Ústecko-teplické železnici, který však už neuspěl. Zatímco trať z Ústí nad Labem přes Teplice a Most do Chomutova, která má i dnes status hlavní podkrušnohorské dráhy, žila bez větších problémů a její provozovatel patřil k nejúspěšnějším – postátnění se vyhýbal až do 20. let minulého století, kdy stát převzal poslední soukromé trati – Duchcovsko-podmokelská dráha živořila. Stát ji vyvlastnil již v 80. letech 19. století v první vlně postátňování původně soukromých železnic. Většina trati během 20. století zanikla, úsek Děčín – Oldřichov u Duchcova však přežíval jako lokálka, kterou jezdili lidé do Krušných hor. Přes rozsáhlé protesty cestujících i obcí poukazujících například na slušnou obsazenost motoráků na Kozí dráze, na ní přestal kraj objednávat dopravu koncem roku 2007. V její trase měl vzniknout přivaděč dálnice D8. Proti se však postavilo ministerstvo životního prostředí, do cesty kraji se postavila také armáda. Z Kozí dráhy se v roce 2008 stalo i volební téma a vítězství dosud opoziční ČSSD znamenalo její definitivní záchranu před úplným zrušením. Vlaky provozované v rámci základní dopravní obsluhy se na ni však už nevrátily.
