Kostka na střeše v pražské MHD končí

Praha – Koráby pražských ulic, článkové tramvaje KT8D5 ve své původní podobě, opouštějí pravidelný provoz. V provozu zůstanou rekonstruované vozy s nízkopodlažním středním článkem. Postrádají ovšem specialitu, kterou dávaly tramvaje vyráběné od druhé poloviny 80. let vzpomenout na staré dvounápravové tramvaje – kostku s číslem linky na střeše.

Pro tramvaj KT8D5 v původním provedení připravil v poslední den jejího pravidelného provozu samostatnou linku. Měla číslo 15 – symbolicky tedy to, se kterým tento typ kdysi začínal – a jezdila podle zvláštního jízdního řádu mezi Lehovcem a Florencí.

Slavnostní ukončení provozu naplánoval dopravní podnik na třetí hodinu. Na obratišti Florenc se s „kachnou“, jak se tramvaji přezdívalo, rozloučil i řidič Vladislav Borek, který s vozem najezdil přes půl milionu kilometrů. Domů si odnesl alespoň jeho model, který mu za více než čtvrtstoletí vzájemného soužití věnoval dopravní podnik. Vůz číslo 9048 se po rozloučení s pražskými ulicemi a cestujícími stane exponátem muzea dopravního podniku ve vozovně Střešovice.

Hurá do budoucnosti

Rok 1986 znamenal pro pražskou tramvajovou dopravu velký přelom. Poprvé po více než 20 letech vyjely na koleje nové vozy v barvách dopravních podniků, které nepatřily do rodiny tramvají T3. Výrobcem nových tramvají KT8D5 ovšem byla rovněž smíchovská Tatra ČKD, pro kterou šlo o první praktický experiment s tříčlánkovým vozidlem. Výsledek nebyl zcela bezproblematický, vyskytla se místa, kde třicetimetrová tramvaj zasahovala do protisměrné koleje a tedy pro ni trať nebyla průjezdná. Naopak vrchovatě plnila požadavky na prostor pro cestující, na koženkové židličky se mohlo usadit 54 lidí, míst ke stání potom výrobce uváděl 177 (celkem se tedy dovnitř vešlo o 20 lidí více než v případě dvouvozové soupravy tramvají T3). Cestující ovšem nepřijali novou tramvaj zcela bez rozpaků, problém pro ně představovalo nezvyklé uspořádání sedaček i hlučnost tramvaje při jízdě.

Typ KT8D5 známý pod přezdívkou „kačena“ přesto představoval pro pražský tramvajový provoz krok k budoucnosti. Kromě moderní článkové koncepce (vývoj ovšem začal již v 60. letech) jde také o první tramvaj Tatra určenou pro domácí trh, která již v továrně dostala tyristorovou elektrickou výzbroj (konkrétně TV4). Oproti dosud vyráběným tramvajím T3 dostaly nové vozy převinovací čelní orientaci doplněnou zvláštností – kostkou s číslem linky na střeše. Ne všem však vydržela, některé tramvaje tak brzy jezdily s digitální orientací, která ukazovala současně číslo linky i směr.

Pro dopravní podniky však bylo nejdůležitější, že byla tramvaj obousměrná – měla stanoviště řidiče na obou čelech a dveře na obou bocích. Od vyřazení dvounápravových tramvají v roce 1974 v Praze taková tramvaj nebyla, což byl problém především při výlukách, kdy tramvaje končily na širé trati a neměly k dispozici smyčku (dokonce kvůli tomu vznikla nouzová úprava vozů T3 spřažených zády). Při takových situacích sloužily tramvaje KT8D5 bezvadně.

Do Severní Koreje i na Filipíny

Praha byla sice prvním odběratelem tramvají KT8D5, vozy však zamířily i jinam – v Československu do Brna, Košic, Ostravy, Plzně a Mostu, v zahraničí do Mikolce, Pchjongjangu, Strausbergu a Sarajeva, jeden vůz jezdí také ve Volgogradu. Svézt se upravenou verzí RT8D5 je potom možné v Manile, kde ale nejde o tramvaj, nýbrž o příměstský vlak. Tatra vyrobila 199 tramvají KT8D5, jejich další výrobu zastavily ekonomické změny po roce 1989. Pražský dopravní podnik odstoupil od rozsáhlé zakázky na 200 nových tramvají a spokojil se s necelou padesátkou.

První varianta tramvaje KT8D5 s nízkopodlažním středním článkem je ještě tovární. Krátce poté, co ČKD malou sérii těchto vozů (označených jako KT8D5N) dodala do Brna, zkrachovala a výroba tramvají skončila. Zatímco Most se nakonec svých tramvají kvůli jejich rozměrům zbavil, většina majitelů se rozhodla rekonstruovat je na částečně nízkopodlažní po brněnském vzoru. Zvláštní cestou se vydal ostravský dopravní podnik, který své „kačeny“ rekonstruoval výraznějším způsobem na jednosměrné. Brno, Praha, Plzeň či Košice naopak jejich obousměrnost zachovaly i po rekonstrukci. V Brně jsou obousměrné tramvaje potřeba například na úvraťové konečné v Líšni, pražskému dopravnímu podniku jdou k duhu při častých výlukách, jako je například ta probíhající právě v Holešovicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 17 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...