Jižní Morava - Kořeny a pařezy v Národním parku Podyjí pamatují dobu, kdy Přemyslovci byli českými králi. Jsou totiž staré asi osm set let. Zachovaly se díky tradičnímu lesnímu hospodaření, od kterého se upustilo v předminulém století. Správa parku se chce k tomuto způsobu hospodaření vrátit. Stáří stromů zjistili brněnští vědci pomocí laserového skenování.
Duby v Podyjí rostou už od nepaměti ve skupinkách a vyrůstají ze stále stejného kořenového systému. Brněnští vědci se je proto rozhodli prozkoumat. Vědec Jan Trochta tomu věnoval celý rok. Během něho analyzoval naskenovaný model stromů, v němž odhalil střed kořenového systému. Z něj pak odebrali vědci vzorek, aby zjistili jeho stáří.
„Chtěli jsme zjistit, jak jsou stromy propojeny, ze kterého místa je jejich začátek i jejich přibližné stáří. Stáří jsme určovali také pomocí lesnických záznamů v archivech,“ popsal Trochta s tím, že podle jejich zjištění jsou kořenové systémy stromů staré až osm století.
Podle zvyklostí se totiž dubové kmeny káceli po zhruba deseti letech a jejich pařezy pak pokaždé znovu obrostly. Naši předkové tak měli stálou zásobu rychle rostoucího dřeva na topení. Aktivní obhospodařování pařezin v Podyjí postupně mizelo od konce 19. století a zcela zaniklo až po druhé světové válce. Teď by se ale mohlo do parku vrátit.
Stromy si vzájemně pomáhají
„Plánujeme obnovit výmladkové hospodaření, každý rok vytěžíme plochu dřevin a necháme ji zarůstat. Za 40 let se na danou plochu vrátíme. Když budeme každý rok těžit určitou plochu, vznikne mozaika stádií lesa, která vyhovuje různým druhům živočichů,“ řekl Robert Stejskal ze Správy NP Podyjí. Podle Jana Trochty výmladkové lesy rostou rychleji, protože nemusí investovat energii do tvorby kořenového systému. Výsledky svého výzkumu budou vědci prezentovat v dubnu na mezinárodní vědecké konferenci v Brně.
Zajímavé není jen stáří stromů, ale i jejich fungování. „Zjistili jsme výsledný objem kořenového systému. Jeden kubický metr biomasy je pod zemí, dva jsou nad zemí. Kořeny jsou tedy třetinou organismu,“ popsal Trochta, který zkoumal propojení a fungování skupiny sedmi stromů. „Víme teď, jak stromy reagují ve stresu, při hoření a podobně. Pokud je jeden strom napadený, dostává z kořenového systému více vody než ostatní,“ dodal Trochta. Společně jsou tak stromy mnohem odolnější než ty, které rostou samostatně. V Podyjí, kde je minimum srážek, dokážou snáze přežít a dožívají se vyššího věku. I díky tomu některé stromy v Podyjí rostou ze stejných kořenů už od doby Přemyslovců.
