Soud začal ve čtvrtek řešit případ zříceného mostu ve Vilémově, při tragické události v roce 2014 zemřeli čtyři dělníci. Kvůli obecnému ohrožení z nedbalosti stojí před soudem deset lidí: jsou mezi nimi zástupci stavebních firem, investora i stavebního dozoru. Státní zástupkyně přečetla obsáhlou obžalobu a začali vypovídat obžalovaní. Zástupce stavebních firem Strabag a M-Silnice s obžalobou zásadně nesouhlasí. Stavbyvedoucí firmy Bögl a Krýsl pak odmítl vypovídat.
Případem se zabývá Okresní soud v Havlíčkově Brodě, spis má přes dva tisíce stránek. Hlavní líčení bude pokračovat výslechem dalších obžalovaných a soudních znalců. Datum soudkyně zatím neurčila a jednání odročila na neurčito.
K tragické události došlo ve Vilémově v září 2014. Pod mostem v té době pracovalo šest dělníků. Čtyři zahynuli a dva byli zraněni.
Téměř 90 let starý klenutý most přes říčku Hostačovku procházel rekonstrukcí v rámci modernizace silnice druhé třídy 345 mezi Chotěboří a Golčovým Jeníkovem. Kraj Vysočina zakázku za více než 200 milionů korun zadal konsorciu stavebních firem M-Silnice a Strabag. Konkrétně most ve Vilémově opravovala jako subdodavatel společnost Bögl & Krýsl.
Hned po nehodě se objevily spekulace, že statiku mostu narušilo odbagrování přílišného množství zeminy u vnější strany mostní podpěry. Podle závěrů policejního vyšetřování, výslechů i odborných posudků nebyly stavební práce řízeny v souladu s projektovou dokumentací a nebylo zajištěno dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce.
Zástupce Strabagu: Práce na mostu přesně podle projektu
Zástupce Strabagu ale před soudem prohlásil, že práce na stavbě probíhaly přesně podle projektu. „Podle projektové dokumentace mohly začít práce na odtěžení zeminy z předpolí mostních pilířů bez podepření klenby,“ uvedl stavbyvedoucí ze společnosti Strabag Roman Bednařík. Pracovníci firmy podle něj začali odtěžovat zeminu z jedné strany mostu a měli pokračovat až do úrovně uložení klenby. „Pak se práce měly podle projektu přerušit a subdodavatelská firma měla podepřít klenbu mostu,“ uvedl Bednařík.
Až pak se měla bourat mostní vozovka a dotěžit zemina. Mezitím však most spadl, čemuž ale podle Bednaříka předem nic nenasvědčovalo. O možných rizicích kolapsu stavby se nemluvilo ani na kontrolních dnech, dodal.
„Neznám jediný důvod, proč pod mostem v době jeho pádu pracovali lidé z firmy Bögl a Krýsl. S tou já jsem neměl žádný vztah,“ dodal Bednařík. Čtyři z šesti dělníků tehdy pod sutinami zahynuli.
Jakékoli provinění odmítl i Michal Hejkal, který byl podle stavebního deníku veden jako hlavní stavbyvedoucí. Tuto pozici prý však nevykonával, práce nekoordinoval a podílel se jen na vedení stavebního deníku, komunikaci s investorem a fakturování. „Přímo na mostě nebyly moje povinnosti žádné, toto staveniště jsem předal dalším zhotovitelům, to je firmě Bögl a Krýsl,“ uvedl Hejkal. Ani podle něj havárii mostu nic nenasvědčovalo.
Další z obžalovaných, stavbyvedoucí firmy Bögl a Krýsl Josef Spour, odmítl před soudem vypovídat.
Inspektorát práce udělil v souvislosti se zřícením mostu pokuty v celkové výši 1,5 milionu korun. Dostaly je firmy Strabag a Bögl a Krýsl a koordinátorka bezpečnosti práce Marie Hubková. Pokutovaní podle inspektorátu nezajistili dostatečně bezpečnou koordinaci prací při opravách mostu.
