Z Podzemní univerzity do čela JAMU. Petr Oslzlý slaví 75 let

V povědomí veřejnosti je divadelní dramaturg, scenárista a herec Petr Oslzlý, narozený 26. dubna 1945, nejvíce spojen s brněnským divadlem Husa na provázku. Na této scéně působil několik desítek let jako umělecký šéf, na inscenacích se podílel dramaturgicky i jako herec. Pět let také organizoval v Brně Podzemní univerzitu, pak začal přednášet sám. Od února 2018 je rektorem Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Píše knihy o divadle a výtvarném umění.

„Divadlo jsem vnímal od počátku jako součást života, můj tatínek zakládal ochotnické divadlo v Prostějově. Divadlo je pro mě život, poprvé jsem stál na scéně v devíti letech v Prostějově jako pekařský učeň,“ vzpomínal Oslzlý pro Český rozhlas s tím, že původně chtěl být malířem a „cvičil si ruku podle Maxe Švabinského“.

Na památku 30 let Husy na provázku zasadil umělecký ředitel divadla Petr Oslzlý zlatou parketu do brněnského Domu umění
Zdroj: Ballon Mierny Otto/ČTK/Ballon Mierny Otto

Rodák z Konic vyrůstal v Prostějově. Jeho tatínek byl malý podnikatel, kožešník, který dodával své výrobky také mnoha známým evropským firmám, ale o tu svoji přišel v roce 1948. Tento rodinný původ byl důvodem, proč nesměl Oslzlý později studovat.

Vyučil se kovomodelářem, pak absolvoval Střední strojnickou školu, vystudoval Vysokou školu technickou v Brně a až teprve s krátkodobým uvolněním politických poměrů v roce 1968 mohl být přijat na brněnskou filozofickou fakultu na obory dějiny umění a divadelní věda.

Po příchodu do Brna se také stal jedním ze spolutvůrců experimentálního Divadla Quidam. Do Husy na provázku jej v roce 1972 vyslal Bořivoj Srba, zakladatel tohoto divadla. „Byl to pro mě životní dar,“ svěřil se Oslzlý.

Od počátků existence tohoto souboru spoluvytvářel jeho dramaturgii, v několika inscenacích si také zahrál. „Každou inscenací jsme hledali jakýsi nový výraz,“ uvedl. Ve druhé polovině 70. let a poté znovu mezi roky 1992 a 2001 byl také uměleckým šéfem divadla.

Bytové semináře přinesly svobodu, kterou univerzity postrádaly

Od poloviny 80. let organizoval Oslzlý s přáteli v Brně takzvanou Podzemní univerzitu, tajné bytové semináře převážně britských odborníků, kteří měli do Československa přinést to, o čem se tehdy na vysokých školách nemluvilo.

Původně se semináře orientovaly jen na filozofická témata, nakonec se ale rozšířily i na výtvarné umění, hudbu, literaturu a architekturu: „V sobotu byl vždycky seminář, který trval někdy sedm až devět hodin,“ uvedl Oslzlý s tím, že jej tyto přednášky donutily ve středním věku znovu a velice intenzivně studovat.

Odstupující rektor JAMU předal insignie svému nástupci Petru Oslzlému
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Což sám později zúročil při vlastním působení na vysokých školách od 90. let. V roce 1992 začal vyučovat na JAMU, profesorem byl jmenován v roce 2000. Na Divadelní fakultě JAMU a v Kabinetu divadelních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednášel v oboru současného světového divadla, dramaturgie a autorské tvorby. Na začátku roku 2018 byl jmenován rektorem školy. V letech 1993 až 2018 byl také ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně.

V listopadu 1989 stál Oslzlý u zrodu Občanského fóra, na počátku 90. let byl krátce poradcem prezidenta Václava Havla. „Politika byla tehdy nesporně vzrušující a zároveň obtížná. Chápal jsem ji jako poslání, ale nechtěl jsem v ní pokračovat,“ uvedl. Pozdější nabídky kandidatury do Senátu nebo práci v diplomacii odmítal. „Nejsem schopen vzdát se divadla,“ konstatoval před několika lety.

V roce 2016 mu ministr kultury Daniel Herman udělil Cenu Ministerstva kultury za celoživotní autorskou, dramaturgickou i organizační práci v oblasti alternativního a studiového divadla. Přispívá do domácích i zahraničních časopisů a podílel se na přípravě několika ročníků festivalu Divadlo v pohybu a dalších divadelních akcí.

Petr Oslzlý s Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem, Vladimírem Hanzlem a Ladislavem Adamcem při demonstraci na Letné 26. listopadu 1989
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Bezobslužné prodejny zažívají boom. Ministerstvo prodloužilo program

Bezobslužné obchody se v Česku rychle rozšiřují. Především na venkově, kde nahrazují zaniklé prodejny potravin. Nabízejí nepřetržitý provoz a nižší náklady. Automatizované či hybridní prodejny podporuje také ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s kraji prostřednictvím programu Obchůdek 21+, který je prodloužen až do roku 2028.
15. 1. 2026
Načítání...