Z Podzemní univerzity do čela JAMU. Petr Oslzlý slaví 75 let

V povědomí veřejnosti je divadelní dramaturg, scenárista a herec Petr Oslzlý, narozený 26. dubna 1945, nejvíce spojen s brněnským divadlem Husa na provázku. Na této scéně působil několik desítek let jako umělecký šéf, na inscenacích se podílel dramaturgicky i jako herec. Pět let také organizoval v Brně Podzemní univerzitu, pak začal přednášet sám. Od února 2018 je rektorem Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Píše knihy o divadle a výtvarném umění.

„Divadlo jsem vnímal od počátku jako součást života, můj tatínek zakládal ochotnické divadlo v Prostějově. Divadlo je pro mě život, poprvé jsem stál na scéně v devíti letech v Prostějově jako pekařský učeň,“ vzpomínal Oslzlý pro Český rozhlas s tím, že původně chtěl být malířem a „cvičil si ruku podle Maxe Švabinského“.

Na památku 30 let Husy na provázku zasadil umělecký ředitel divadla Petr Oslzlý zlatou parketu do brněnského Domu umění
Zdroj: Ballon Mierny Otto/ČTK/Ballon Mierny Otto

Rodák z Konic vyrůstal v Prostějově. Jeho tatínek byl malý podnikatel, kožešník, který dodával své výrobky také mnoha známým evropským firmám, ale o tu svoji přišel v roce 1948. Tento rodinný původ byl důvodem, proč nesměl Oslzlý později studovat.

Vyučil se kovomodelářem, pak absolvoval Střední strojnickou školu, vystudoval Vysokou školu technickou v Brně a až teprve s krátkodobým uvolněním politických poměrů v roce 1968 mohl být přijat na brněnskou filozofickou fakultu na obory dějiny umění a divadelní věda.

Po příchodu do Brna se také stal jedním ze spolutvůrců experimentálního Divadla Quidam. Do Husy na provázku jej v roce 1972 vyslal Bořivoj Srba, zakladatel tohoto divadla. „Byl to pro mě životní dar,“ svěřil se Oslzlý.

Od počátků existence tohoto souboru spoluvytvářel jeho dramaturgii, v několika inscenacích si také zahrál. „Každou inscenací jsme hledali jakýsi nový výraz,“ uvedl. Ve druhé polovině 70. let a poté znovu mezi roky 1992 a 2001 byl také uměleckým šéfem divadla.

Bytové semináře přinesly svobodu, kterou univerzity postrádaly

Od poloviny 80. let organizoval Oslzlý s přáteli v Brně takzvanou Podzemní univerzitu, tajné bytové semináře převážně britských odborníků, kteří měli do Československa přinést to, o čem se tehdy na vysokých školách nemluvilo.

Původně se semináře orientovaly jen na filozofická témata, nakonec se ale rozšířily i na výtvarné umění, hudbu, literaturu a architekturu: „V sobotu byl vždycky seminář, který trval někdy sedm až devět hodin,“ uvedl Oslzlý s tím, že jej tyto přednášky donutily ve středním věku znovu a velice intenzivně studovat.

Odstupující rektor JAMU předal insignie svému nástupci Petru Oslzlému
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Což sám později zúročil při vlastním působení na vysokých školách od 90. let. V roce 1992 začal vyučovat na JAMU, profesorem byl jmenován v roce 2000. Na Divadelní fakultě JAMU a v Kabinetu divadelních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednášel v oboru současného světového divadla, dramaturgie a autorské tvorby. Na začátku roku 2018 byl jmenován rektorem školy. V letech 1993 až 2018 byl také ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně.

V listopadu 1989 stál Oslzlý u zrodu Občanského fóra, na počátku 90. let byl krátce poradcem prezidenta Václava Havla. „Politika byla tehdy nesporně vzrušující a zároveň obtížná. Chápal jsem ji jako poslání, ale nechtěl jsem v ní pokračovat,“ uvedl. Pozdější nabídky kandidatury do Senátu nebo práci v diplomacii odmítal. „Nejsem schopen vzdát se divadla,“ konstatoval před několika lety.

V roce 2016 mu ministr kultury Daniel Herman udělil Cenu Ministerstva kultury za celoživotní autorskou, dramaturgickou i organizační práci v oblasti alternativního a studiového divadla. Přispívá do domácích i zahraničních časopisů a podílel se na přípravě několika ročníků festivalu Divadlo v pohybu a dalších divadelních akcí.

Petr Oslzlý s Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem, Vladimírem Hanzlem a Ladislavem Adamcem při demonstraci na Letné 26. listopadu 1989
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

Na magnetickou rezonanci stále čekají neakutní pacienti týdny i měsíce

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.
21. 5. 2026

Krajský soud zrušil další část brněnského územního plánu

Krajský soud v Brně zrušil další část nového brněnského územního plánu, který platí od začátku loňského roku. Jde o oblast mezi Václavskou a Hybešovou ulicí na jedné straně a Fakultní nemocnicí u svaté Anny na straně druhé. Město se podle soudu nevypořádalo s námitkami a připomínkami vlastníka nemovitostí.
21. 5. 2026

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
18. 5. 2026
Načítání...