Brno - V biotechnologickém inkubátoru INBIT v areálu kampusu Masarykovy univerzity v Brně dnes zahájila provoz nového specializovaného pracoviště česká firma IMUNA CZ, která vyvíjí nový způsob, jak léčit infekci bez antibiotik. Jde o novou formu fágového lyzátu neboli směs infekci ničících bakteriofágů, která se v medicíně používá jako lokální přípravek pro léčbu akutních stafylokokových infekcí. Lék s názvem Stafal dosud existoval pouze v tekuté formě, která však má omezenou dobu použitelnosti. Firma proto pracuje na tom, aby byl lék k dispozici ve stabilnější práškové podobě.
„Výsledkem naší práce bude prášek, jehož předností bude dvojnásobná doba použitelnosti, zvýšená stabilita a bezpečnost oproti kapalné formě. Vývojová část na tomto přípravku byla ukončena a potvrzena výrobou vzorků inovovaného výrobku,“ přiblížil Marek Moša, ředitel firmy IMUNA CZ.
V laboratořích brněnského inkubátoru teď firma začne lék vyrábět ve větším množství. Odzkoušený a schválený práškový Stafal se k prvním pacientům dostane podle Moši nejdříve za dva roky.
Bakteriofágy
Bakteriofágy jsou virové částice, které infikují bakterie, a tím je dokážou usmrtit. Usmrcení se děje na základě takzvaného lyzování, tedy pomalého odbourávání s pomocí enzymové složky. Bakterie, které infekci vyvolávají, podlehnou zkáze a infekce je vyléčená.
Bakteriofágy se používají v lékařství u všech forem stafylokokových infekcí jako lokální antibakteriální přípravek k destrukci stafylokokových buněk. Aplikuje se do postižených ložisek či operačních ran.
„Jde o extrakty získané pomocí fágů, tedy virů z bakterií, které se často podílejí na vzniku infekce. Ty působí na principu podobném očkování. Bakteriální fágový lyzát obsahuje vedle fágů usmrcené mikroorganismy nebo jejich části. Ty nejsou schopny vyvolat onemocnění, ale zachovávají si svoji antigenní strukturu, kterou je schopen imunitní systém identifikovat,“ vysvětlil profesor Jiří Doškař z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity, který s firmou už několik let spolupracuje. Díky této vlastnosti jsou imunitní buňky schopny lépe reagovat na skutečnou infekci.
Vývoj nových antibiotik je zdlouhavý a nákladný, vývoj nového fágového lyzátu je podle vědců finančně méně náročný a hlavně je rychlejší. Bakteriofágy navíc působí bez vedlejších účinků a k vyléčení pacienta často stačí i menší dávka.
„Jelikož je značně obtížné získávat nová účinná antibiotika, prochází fágová terapie svou renesancí,“ dodal Doškař.
Myšlenka využít bakteriofágy jako přirozené bakteriální parazity k léčbě infekcí se zrodila už na počátku 20. století, krátce po jejich objevu. S příchodem antibiotik se ale výzkum bakteriofágů zastavil. Veškeré klinické studie pak probíhaly převážně ve východní Evropě – v bývalém Sovětském svazu, Polsku a Československu. V České republice vyráběla po roce 1989 fágový lyzát pod názvem Stafal firma Sevapharma Praha, od které pak převzala projekt právě IMUNA CZ.
„Na českém trhu v současné době není žádný podobný prostředek. Vzhledem k tomu, že jsme před třemi lety převzali technologii od předešlého výrobce, datum spotřeby už vyrobených léků dávno expirovala, takže budeme jediní, kteří budou zásobovat české pacienty,“ řekl Marek Moša.
