Ve vile Tugendhat začaly průzkumné práce

Brno - Pod drobnohledem odborníků ze tří evropských zemí se tento týden ocitla brněnská vila Tugendhat. Ve vzácné funkcionalistické památce provedou průzkumné práce, které předchází rekonstrukci zchátralé stavby. Vedoucím projektu je emeritní profesor Vysoké školy užitých věd a umění v Hildesheimu Ivo Hammer, manžel nejmladší dcery majitele vily Fritze Tugendhata. Ten si nechal unikátní dům postavit v roce 1929 poválečným architektem Ludwigem Miese van der Rohe. Dnes vyhledávanou památku na seznamu UNESCO.

„Jsem tady v první řadě jako odborník, to je můj hlavní úkol, ale samozřejmě přiznávám, že mám k tomuto domu také velký citový vztah,“ uvedl Ivo Hammer. Dalšími členy záchranného týmu jsou pedagogové a studenti pěti evropských univerzit - tří neměckých, jedné rakouské a jedné české - Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, která sídlí v Litomyšle. Skupina z každé univerzity má na starosti určitou část průzkumu, tedy tu oblast, které nejvíce rozumí. Restaurátoři chtějí zpracovat projekt obnovy jednotlivých povrchů a materiálů z vily, které se dochovaly jako originální, jejich návrh pak poslouží pro provedení vlastních prací. „Na základě odborného průzkumu bude zpracován projekt obnovy jednotlivých povrchů a materiálů. Průzkum bude obsahovat i návrhy na jejich konzervaci, restaurování, případnou rekonstrukci a péči,“ vysvětlila kancléřka Univerzity Pardubice Valerie Wágnerová.

Opravy přijdou na desítky milionů

Obnova vily postavené podle návrhů Ludwiga Miese van der Rohe v letech 1929 až 1930 by měla být nejdéle dva roky zavřená. Opravy budou stát 146 milionů korun. Město chce 100 milionů korun získat z evropských dotací prostřednictvím ministerstva kultury. Dotace ale zatím nemá jisté. Vilu odborníci prozkoumali už v letech 2003 až 2008. Zahajovaný průzkum na již získané poznatky naváže. Na obnově se podílejí restaurátoři nejen z Litomyšle, ale také Drážďan, Vídně, Kolína nad Rýnem a Hildesheimu.

Vila určila nový trend bydlení

Vila Tugendhat byla na svoji dobu velmi moderní a určila nový trend bydlení. Původní majitelé ve vile žili osm let, potom museli uprchnout před nacistickým režimem. Za války i po ní měla vila různá využití, v 80. letech byla nepříliš citlivě zrekonstruována. V 90. letech v ní čeští a slovenští politici jednali o rozdělení federace.

Rozhovor s Ivo Hammerem, zetěm Fritze Tugendhata

U průzkumu se zde sešli odborníci z pěti univerzit. Jak moc je náročný?

Nemáme na něj moc času. Máme na to jenom týden a je to poslední průzkum před tím, než začnou práce na zakonzervování, další opravy a následná rekonstrukce. Pan primátor Onderka nám slíbil spolupráci. Bylo to v době, kdy jsme prezentovali potřebné kroky při rekonstrukci vily na konferenci v Brně v dubnu 2006. Teď konečně děláme tenhle výzkum, ale protože nemáme moc času, je složité zjistit, co se tam zde nachází, jaké materiály a povrchy jsou použity. Koncentrujeme se spíše než na vědecké otázky, na ty praktické. Například jaké metody a materiály musíme použít, abychom zachovali originální hmotu domu a jak dlouho nám to bude trvat.

Jak jsou výsledky vašeho výzkumu důležité pro další rekonstrukci?

Kdybychom neudělali tenhle výzkum, společnost, která bude dům rekonstruovat by nevěděla, co přesně je potřeba udělat, zbyla by práce jenom pro restaurátory a umělěcké řemeslníky. Tímto způsobem lze vypočítat, kolik času a peněz musíme vynaložiit na jednotlivé druhy prací. Když děláte výzkum předem, víte to a zjistíte, jak postupovat.

Vaše žena je dcerou stavitelů vily, cítíte se v této situaci více jako člen rodiny Tugendhat nebo jako odborník?

To je otázka, rád bych odpověděl. Jsem tady v první řadě jako odborník, to je můj hlavní úkol, ale samozřejmě přiznávám, že mám k tomuto domu velký citový vztah. Dobře jsem znal matku mé ženy. A samozřejmě, myslím na ni, když se dotýkám stěn a materiálů v domě, je to něco, co mě burcuje k tomu, abych pracoval nejlépe, jak umím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 20 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026
Načítání...