Na jihu Moravy ubyde v příštím roce doktorů. Do konce prosince jich bez náhrady skončí téměř tři desítky. Jde hlavně o praktické lékaře pro dospělé a pediatry v menších městech, kteří většinou ke konci roku odcházejí do důchodu. Jižní Morava se s problémem stárnutí lékařů a úbytku ordinací potýká skoro nejvíc ze všech krajů v republice.
Ve velkém do důchodu. Lékařů v Jihomoravském kraji bez náhrady ubývá
S osmiměsíčním Jonášem chodí Lenka Kročilová k lékařce na kontroly jednou za dva měsíce, před Vánoci ale navštívila ordinaci v Božicích na Znojemsku naposledy. Lékařka, která se tady i v nedalekých Dyjákovicích starala o děti, odchází v 73 letech do důchodu a náhradu se jí najít nepodařilo.
„Měla jsem smlouvu s právní firmou, která hledá uplatnění pro pediatry jenom pro Jihomoravský kraj – bez šance. Inzeráty v pediatrických časopisech – bez šance,“ popsala pediatrička Eva Čechová. Nového lékaře tak teď musí hledat rodiče asi osmi set dětí.
Lenka Kročilová nakonec našla pediatra pro Jonáše v Hrušovanech. „Tam chodí moje sestra, tak mě tam zaregistrovala taky, ale jinak by byl problém, protože vím, že ve Znojmě moc neberou,“ přiblížila. Právě na Znojemsku je nedostatek lékařů pro děti a dorost obzvlášť palčivý.
„Přemluvit lékaře ve Znojmě, aby nějaké děti vzali, je těžké a já je docela chápu. Mají hodně novorozenců, mají velké kartotéky, třeba kolem dvou tisíc dětí. To už je těžko zvládnutelné,“ vysvětlila Čechová.
Stávající lékaři stárnou a mladí chtějí ordinovat blízko větších měst
Na území celého Jihomoravského kraje letos bez náhrady skončilo celkem 29 lékařských praxí a jindy hustá síť ordinací teď kvůli nedostatku nástupců řídne. Optimistický přitom není ani výhled, třetině dětských a čtvrtině lékařů pro dospělé je nad 60 let.
„Situace se bude nadále zhoršovat. Výchova jednoho lékaře obnáší šest let studia na lékařské fakultě, tři až čtyři roky postgraduálního vzdělávání. Nelze ji vyřešit v nejbližších několika málo letech,“ přiblížil krajský předseda Sdružení praktických lékařů Ivo Procházka.
Mladé lékaře je navíc do odlehlých regionů s méně rozvinutou infrastrukturou těžší dostat, protože v lokalitě chybí školka pro děti a pro partnery je obtížné najít si práci. Lékařské praxe se tak čím dál více stahují k velkým městům, zejména Brnu.
Alespoň dočasně by podle Procházky mohla pomoci třeba podpora terénních míst pro zatím neatestované lékaře nebo sdružené praxe. „Lékaři by byli schopni péči poskytovat dejme tomu 12 hodin denně s tím, že akutní péče by probíhala v jednotlivých praxích v dopoledních hodinách. V odpoledních nebo podvečerních hodinách by se praxe přesouvala třeba do dvou ze čtyř nebo pěti ordinací,“ uvedl.
V těch by lékaři sdíleli nejen pacienty, ale třeba i přístrojové vybavení. Chybí ale právní rámec. Pacientům tak zatím nezbyde, než dojíždět k lékaři dál.