Boskovice - Básník, dramatik a překladatel Ludvík Kundera, bratranec slavnějšího Milana, dnes ráno zemřel v boskovické nemocnici. V březnu letošního roku přitom oslavil devadesáté narozeniny.
Kundera se narodil v Brně v roce 1920. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946.
V letech 1968 až 1970 působil jako dramaturg Mahenova divadla v Brně. Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii. Jako historik se vedle Halase zaměřoval zejména na dadaistu Hanse Arpa a Bertolda Brechta.
V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu Cenu za celoživotní dílo oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Loni získal jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct - Cenu Jaroslava Seiferta, udílenou Nadací Charty 77.
Autor monografie o Františku Halasovi
Velkou část života strávil v ústraní v Kunštátě, městečku ležícím 30 kilometrů severně od Brna, kde poznal svou manželku. Ve stejném městě žil také František Halas, se kterým se Kundera seznámil krátce po válce. Postupem času se stal odborníkem na dílo jednoho z největších českých básníků 20. století, podílel se na uspořádání Halasových pětisvazkových spisů. Kundera ještě za básníkova života začal psát i Halasovu monografii, ta ale vyšla až půl století po jeho smrti, v roce 1999.
