Úrazovce chybí peníze a „dotovat“ ji musí teplárny. Opozice zuří

Brno - Snad nejzpolitizovanější zdravotnické zařízení v zemi - brněnská Úrazová nemocnice - si stále nemůže oddechnout. Nemocnice už druhý rok funguje pod křídly města, stále ale hospodaří z ruky do úst a nemá vyjasněné vztahy s největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Na další měsíce má nemocnici pomoci mimo jiné deset milionů, které město přesunulo ze zisku brněnských Tepláren.

Město si vůbec poprvé vybralo svůj podíl ze zisku městské teplárenské firmy. Celkem 97 milionů míří do projektů, na které dosud peníze městu chyběly. Mimo jiné i desetimilionová injekce Úrazové nemocnici. Další městskou dotaci pro nemocnici kritizuje opozice z řad ODS. „Žádná nemocnice nesmí být zátěží pro město. Jak to zařídit je potřeba vždy jasně vědět,“ říká senátor Tomáš Julínek (ODS).

Hospodaření Úrazové nemocnice je stále napjaté, bez další dotace by přes prázdniny zřejmě nevystačila. Musí totiž zvednout platy sestrám a stále jako na smilování čeká na peníze, které za péči v roce 2009 účtuje největší pojišťovně VZP. Zhruba 50 milionů má prý dorazit každým dnem, řekl ČT ředitel nemocnice Karel Doležal.

Dotace i půjčka od města úrazovce pomohla přežít

„Faktem je, že už bychom tyto prostředky potřebovali mít na účtě. Máme už i půjčku od města ve výši 15 milionů plus tato dotace, to nám samozřejmě pomůže teď přes prázdninové měsíce, ale už se nám začíná prohlubovat druhotná platební neschopnost,“ vysvětluje Doležal.

Zatím není ani jasné, kolik bude VZP úrazovce měsíčně posílat na provoz. Loni pojišťovna zálohy snížila o 3,5 milionu korun, nemocnice je teď chce zvýšit, a to alespoň o 1,6 milionu. Podle tiskové mluvčí VZP v Brně Radky Mistrové se bude stanovení záloh odvíjet podle toho, jak dopadne celoroční vyúčtování nemocnici za loňský rok. „Po dokončení vyúčtování ÚN za rok 2009 jsme připraveni případně provést úpravu měsíčních záloh,“ uvedla mluvčí.

Pokud VZP pošle peníze za loňský rok a zvedne nemocnici zálohy, ředitel doufá, že příští rok už zvládnou bez provozních dotací. Nemocnici, která přežila díky politickému boji, ale mohou ještě nastat těžké časy. Naděje, že volební vítězství ČSSD zajistí úrazovce klidnou budoucnost, se rozplynula. Bývalý šéf nemocnice a senátor Miloš Janeček ale z nového pravicového ministra zdravotnictví Leoše Hegera nervózní není. „Určitě se nenechám ovlivňovat nějakými zákulisními tlaky, které v posledních čtyřech letech byly od bývalého  ministra a jeho náměstka vůči naší nemocnici vytvářeny,“ míní Janeček.

Úrazovka se možná znovu promítne do volební kampaně

Dokonce ani někdejší ministr a pomyslný kat traumacentra na Ponávce Tomáš Julínek dnes nevylučuje, že když už městu nemocnice zůstala, může mu být i prospěšná. „Není možné, aby to bylo úrazové pracoviště, to už jsme říkali zcela jasně, ale klidně to může být jiný velmi zajímavý útvar, kde se může snoubit lékařská pohotovost a běžná úrazová chirurgie,“ tvrdí Julínek.

Osudem nemocnice můžou ještě zamíchat podzimní komunální volby a případná změna ve vedení brněnské radnice. Není tak vyloučeno, že se Úrazová nemocnice znovu stane horkým tématem předvolební kampaně.

Nahrávám video
Rozhovor s Karlem Doležalem, ředitelem Úrazové nemocnice Brno
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
před 10 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 13 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...