Brno - Za přírodní památkou Stránská skála se cestuje snadno - tramvají číslo 10. Leží totiž jen 20 minut od centra Brna. Památku Stránská skála tvoří padesátimetrová vrstva jurského vápence. Ta je oblíbeným místem horolezců. Na své si ale na Stránské skále přijdou geologové, botanici a také historikové.
Žil v Brně šavlozubý tygr?
Otisk jeho zubů v kameni mohou vidět návštěvníci brněnského Anthroposu. Kromě tohoto otisku se na Stránské skále našly i stopy mořských živočichů - například zubů žraloka. Lokalita se v minulosti stala centrem výzkumu archeologů, nálezy kamenných nástrojů a obydlí dokládají první použití ohně člověkem ve střední Evropě. Zároveň patří k nejstarším sídlištím, obývaným člověkem typu Homo erectus. Lidé na Stránské skále bydleli už před 600 tisíci let.
Oblast Stránské skály byla ve druhé polovině 20.století objektem zájmu archeologů. Uskutečnilo se tam několik výzkumů, vedených odborníky z Antrophosu Moravského zemského muzea. Jedním z nich byl i Karel Valoch - žák objevitele Punkevních jeskyní Karla Absolona.
Zdejší vápenec Brňané hojně využívali, ze Stránské skály pochází například známý Parnas na Zelném trhu v Brně. Těžba kamene zanechala v lokalitě svoji stopu. Kromě původních jeskyní, obývaných lidmi, jsou tady i štoly, ve kterých se měly během druhé světové války vyrábět letecké motory.
Botanická zahrádka
Stránská skála patří k botanicky nejhodnotnějším lokalitám v Brně. V tuto chvíli tam kvetou poslední koniklece velkokvěté. V oblasti roste několik druhů stromů a keřů. Vyskytuje se tam kolem 50 rostlin, které jsou zařazeny na Červeném seznamu flóry.
