Radní Brna: o osudu „Milosrdných“ ať rozhodne ředitel

Brno – Brněnská městská rada, která se před čtrnácti dny vložila do krizové situace na anesteziologickém pracovišti v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně, odkud postupně odešlo kvůli novému řediteli osm anesteziologů, nakonec nepřišla s ničím. Po dnešním jednání se rozhodla, že vše nechá na řediteli Josefu Drbalovi a bude jen každých čtrnáct dní sledovat, jak se situace vyvíjí. Péče na oddělení už přitom několikátý týden po skončení akce „Děkujeme, odcházíme“ jede v krizovém plánu, musí se odkládat operace a fungují dva ze šesti operačních sálů.

Namísto spásonosného řešení, tak radní vzkázali pacientům: situace bude stejná jako před třemi týdny. Sice jsme se do problému vložili, během tří týdnů jsme ale přišli na to, že může jet tak, jako předtím. „Pan ředitel má naši plnou důvěru,“ prohlásil primátor Roman Onderka po hodinovém jednání během něhož byl Drbal čekající v předsálí třikrát zavolán dovnitř.

„Teď konečně mám pocit, že mi vedení města věří a tak začnu se změnami. Především chci redukovat počet anesteziologů v nemocnici a sloučit je na jediném centralizovaném pracovišti, kde se bude péče odehrávat, “ prohlásil nový ředitel, který však přes inzerát dál shání anesteziologoy přes inzerát. Svojí novou vizí by jich však už nepotřeboval dvanáct, ale pouze osm.    

Pět z osmi anesteziologů, kteří se už do Nemocnice Milosrdných bratří po skončení akce „Děkujeme, odcházíme“ nevrátili, přitom získali práci v Úrazové nemocnici. Tam je přijali s otevřenou náručí, protože anesteziologů je málo. Předtím tito lékaři dali jasně najevo, že jsou ochotni se do nemocnice vrátit, ale jen s podmínkou, že odejde nový ředitel Josef Drbal. Ten byl na své místo jmenován letos v lednu vedením města po výběrovém řízení, o jehož výsledku si „brněnští vrabci štěbetali“ už měsíc předem.

K výzvě k odchodu z pozice ředitele nemocnice nedošlo během Drbalovy kariéry poprvé. Už v roce 1999 jej vyzvalo k odchodu z pozice ředitele Masarykova onkologického ústavu třicet specialistů, podle nichž bránil v odborném rozvoji zařízení. Když se pak o rok později stal ředitelem hodonínské nemocnice, nebyl „dobře“ přijat ani tam. Za pár měsíců skončil jako vedoucí zdravotního odboru Jihomoravského krajského úřadu, kde působil cca deset let. Od letošního roku je ředitelem nemocnice Milosrdných bratří.

A právě to byl možná také jeden z důvodů, proč se po skončení akce „Děkujeme, odcházíme“ odmítli anesteziologové do nemocnice vrátit. Anesteziolog Jaroslav Kutý pracoval u Milosrdných bratří 26 let a nepopírá, že by se rád vrátil. „Neumím si představit, že bychom se na návratu mohli dohodnout s panem ředitelem Drbalem,“ dodal Kutý.

Mezitím s nimi s každým zvlášť jednala i náměstkyně, která se do celého problému vložila z pozice zřizovatele nemocnice, kterým je město Brno. O výsledcích svých jednání s ředitelem a jednotlivými lékaři však mluvit nechtěla. Minulý týden k tomu přibyla schůzka s brněnským primátorem, ani z ní ale nevzešlo žádné zveřejnitelné stanovisko. Mluvit nechtěl ani Drbal, který čekal na posvěcení svých kroků městskou radou. Co budou znamenat jeho změny pro pacienty, ale zatím stále není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 16 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026
Načítání...