Brno - Hlavní architekt společnosti Archdesign, která od roku 2003 zpracovávala nový územní plán města Brna, čekal netrpělivě stejně jako brněnští politici na rozhodnutí tvůrců krajského územního plánu neboli Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Dnes už může říci, že uvažují velmi podobně jako on, Jaroslav Dokoupil. Potvrdili totiž přestavbu železničního uzlu v Brně, R 43 přes městskou část Brno-Bystrc směrem na Kuřim a další obce na sever od Brna i stavbu Jihozápadní tangenty, která má odlehčit dálnici D1 na území města. Pro občany žhavá a mnohdy nepřijatelná témata probíral na desítkách veřejných besed v městských částech a věří, že se díky novým plánům začne skutečně v Brně něco dít.
Ing.arch. Jaroslav Dokoupil
Narozen 22.07.1949
Fakulta stavební VUT Brno, obor architektura, 1974.
Po roce 1990 vlastní firma Atelier DoS v.o.s., od roku 2002 ji spojil s ArchDesign s.r.o. kde působí jako jednatel a hlavní architekt dnešní skupiny ArchDesign Group.
Významné projekty:
IBC Brno – Příkop
M – palác Brno
Pavilony V a P na brněnském výstavišti
Bussines centrum AVALON, Plzeň
Ocenění:
Stavba roku 1997 za IBC
Stavba roku Plzeňského kraje 2008 za AVALON
Stavba roku Jihomoravského kraje 2010 za pavilon P
Urbanistické práce:
Urbanistická koncepce přestavby Železničního uzlu Brno (1996-2006)
Koncept územního plánu města Brna, 2005-2010
„Mohu říci, že pro nás byl přístup kraje s ohledem na Územní plán města Brna velmi vstřícný. Jižní Morava je totiž výrazně monocentrická, a tak i většina změn v krajském plánu se vlastně řeší v Brně či spíše v jeho těsné blízkosti. A shodli jsme se. Třeba i na tom, že se v Tuřanech nebude stavět průmyslová zóna v takovém rozsahu, v jakém ji tam v sousedství černovické terasy plánoval před lety Czech invest. Je to logické. Tak velkou průmyslovou zónu město, které chce být centrem vzdělání a inovací v Česku, prostě už nepotřebuje,“ vysvětlil architekt Jaroslav Dokoupil.
Přesto byli zástupci tuřanských občanů nejpočetnější skupinou, která se stavbě či spíše rozšíření tuřanské zóny brání. Musí totiž už teď strpět hluk letadel z nedalekého letiště. A teď jim tam chce město vybudovat průmyslovou zónu.
Ten problém je daleko širší. Posledních třicet let se město rozvíjelo směrem na sever a teď se musí začít rozvíjet směrem na jih. Jinak by se město nerozvíjelo rovnovážně. To ale znamená, že se tam musí zlepšit doprava a musí se městské části jako Přízřenice, Dolní Heršpice nebo právě zmíněné Tuřany městsky zastavět. A věřte mi, že chápu, že místní by raději zůstali, jak sami říkají, skanzenem vesnického bydlení, ale to prostě nejde. Jednou jsou součástí Brna a jako město se musejí rozvíjet. Právě proto se v těchto městských částech plánuje výstavba nových rodinných domů a nízkopodlažních bytových domů maximálně do výše čtyř podlaží. Chceme, aby z těchto „vesnic“ vznikly polyfunkční útvary, aby to byly městské části se svým centrem. Holásecká jezera by se pak mohla stát třetí rekreační zónou vedle Brněnské přehrady a údolí Říčky, které by užívali všichni Brňané.
To zní samozřejmě velkolepě, ale co chtějí oni sami?
Chtějí si zachovat vesnický ráz a nechtějí průmyslovou zónu.
A divíte se jim?
U průmyslové zóny až zase tolik ne. Jsou však navrženy tři varianty, z nich ta první, třísethektarová, je už víceméně mrtvou variantou. Proto jsme navrhli další dvě, přičemž ve druhé je ta plocha třetinová a ve třetí ještě menší. Kompenzací těmto plochám v těsné blízkosti Tuřan jsme v územním plánu navrhovali vysázet stohektarový les, který by zónu od městské části oddělil.
A pokud jde o výstavbu, to je opravdu problém. Pro mě to bylo docela překvapení. Nevěděl jsem, jak moc lpí na své identitě a na tom, co o sobě sami říkají, žechtějí zůstat skanzenem. Chápu to, odděluje je od města dálnice, dříve chráněné plochy zemědělské půdy, Ale oni sami si musí uvědomit, že jsou součástí města a musí ty potřeby vnímat. To město se prostě musí rozvíjet rovnovážně a teď přišla po desítkách let řada na ně.
Tuřanští ale nejsou jediní, kteří protestují…
Samozřejmě, že ne. Stejné vysoká účast lidí na veřejných projednáváních – kolem dvou set, byla například i v Dolních Heršpicích, Přízřenicích, ale třeba i v Jundrově, Ivanovicích nebo Bosonohách.
Ty všechny trápí nová výstava?
Nejen to. Jejich územím má vést i z krajského hlediska důležitá tangenta, která má propojit D1 s D2 směrem na Bratislavu a odlehčit přetíženému velkému městskému okruhu v Brně. Samozřejmě že zlepší i dopravní obslužnost příměstských obcí. Ti všichni ale ještě mohou uplatnit své připomínky, stejně jako to udělaly třeba Modřice, které se proti stavbě tangenty, ačkoliv oddálí dopravu od jejich města, brání.
Katastrofálním problém v Brně je léta zanedbávaný problém městských stok. Jako případ tohoto neutěšeného stavu uvedl architekt příklad. „Když si chcete postavit dům třeba v Medlánkách a požádáte vodárny o odvodnění dešťové vody do městské kanalizace, tak vám to nedovolí a poradí vám zřízení retenčního zařízení za neuvěřitelné peníze. Městská kanalizace prostě už nemá kapacitu. Padesát let se to neřešilo.“
A kdo se podle vás brání oprávněně?
Existuje ale třetí varianta R 43, která by obydleným územím vůbec nešla…takzvanou boskovickou brázdou…
Ale tím by pro Brno tato komunikace úplně ztratila smysl. A pro obce na sever od Brna taktéž. R 43 slouží jako propojka jihu a severu Brna. Zatímco na variantě číslo tři by neměla pro Brno žádný význam a projelo by po ní maximálně 16 tisíc aut denně, když povede přes Bystrc, bude po ní jezdit spousta lidí na jih Brna, ale ne přes centrum a městské okruhy. A bude to rychlejší i pro ty, kteří se tam budou chtít dostat třeba z Kuřimi. Zodpovědně mohu prohlásit, že varianta číslo tři přes boskovickou brázdu je nefunkční a jediná možná je přes Bystrc.
V tom se asi s Bystrckými bude přít město ještě léta, a když se nepostaví R 43, nepostaví se ani dostatečná protihluková opatření pro Bosonohy, takže by se nejspíš měli s Bystrckými poprat. Vraťme se ale k akci celokrajského významu - budování vlakového koridoru s nádražím v Brně v odsunuté poloze. Jste rád, že na ni kraj kývl, ale mě by zajímalo, proč město vůbec neuvažovalo o tom, co mají jiná města v zahraničí, umístit nádraží pod zem, pod to stávající.
To je téma na několik hodin. Ale zjednodušeně. Brno není bohaté město, není Londýn ani Berlín, a musíme být realisty. Navíc chceme rozvíjet jižní část města, postavit v něm, jak říká primátor, město ve městě - novou čtvrť, kde bude život. A nové nádraží v odsunuté poloze tomu výrazně pomůže.
Zatím ale na jihu Brna vzniká jedna administrativní krabice za druhou, které jsou firmami obsazeny tak napůl a na noc vymírají úplně. K čemu je to dobré?
Všechno zlé je k něčemu dobré. Teď už se konečně naplnily potřeby developerů na stavbu administrativních budov a vzhledem k jejich „vytíženosti“ už nebudou mít zájem o území jižně od centra, na kterém počítáme s bulvárem typu Václavák, který spojí Nové Sady pod Špilberkem právě s novým nádražím a dále s Heršpickou. A byl by určen k bydlení, životu, zábavě. A dokonce bych si dovolil takový odvážený návrh. Ať se představitelé města odstřihnou od myšlenky umístění Janáčkova centra v centru a zváží, jestli ho nepostavit právě v srdci Jižního centra. Myslím, že je to výzva.
- Vizualizace nového brněnského nádraží autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1874/187350.jpg
- Městská část Tuřany, v jejíž blízkosti má vzniknout průmyslová zóna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2493/249248.jpg
- Plánovaný rozvoj Brna dle nového územního plánu autor: ČT24, zdroj: archdesing.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2493/249244.jpg
- Příprava nového územního plánu JMK autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2486/248517.jpg
- Brno-Bystrc autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2493/249253.jpg
