Oběti holocaustu budou v Brně připomínat dlažební kostky s jejich jmény

Brno – Holocaust je pro židy stále velmi citlivé téma. Jeho oběti bude v Brně připomínat celkem osm dlažebních kostek před domy deportovaných Židů, které dnes natrvalo položili před jejich rodné domy. Své tragicky zahynulé prarodiče se tak rozhodli uctít jejich potomci. Do města kvůli tomu přijeli z různých koutů z Rakouska, Spojených států a dalších zemí.

Pamětní kostky nebo-li kameny zmizelých budou oběti válečných žločinů připomínat na třech místech v Brně, a to v ulicích Bratislavská, Hybešova a Plotní. Společně s pozůstalých je do chodníků před domy zavražděných zasadil německý výtvarník Gunter Demnig, který pouť kamenů vymyslel a dal svému projektu název Stolpersteine.

Německý umělec Gunter Demnig přišel s ideou Stolpersteine (viz také zde) v roce 1993/94 a v roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, následoval Berlín a další německá města. K dnešnímu dni bylo položeno přes 23 tisíc kamenů ve stovkách evropských měst.

Projekt Stolpersteine postupně expandoval za německé hranice a dnes probíhá jeho realizace i v Rakousku, Itálii, Nizozemsku, Belgii, Francii, Polsku a Maďarsku, na Ukrajině, v Norsku a Dánsku.

Ve všech těchto zemích pracují lokální realizační týmy, znalé místního prostředí, které provádějí výzkum holokaustu ve své zemi a shromažďují jména a informace o obětech a místech jejich posledního pobytu před deportací do táborů. Realizační týmy spolupracují s místními municipalitami,  získávají povolení pro položení kamenů a organizují další akce k popularizaci myšlenky Stolpersteine. Všechny kameny vyrábí Gunter Demnig na základě objednávky od místních realizátorů. Gunter kameny také osobně pokládá. Celý projekt je financován různorodě, převážně ale ze sponzorských darů, dotací od místních úřadů a organizací.

Nahrávám video
Pozůstalí po židovských předcích, kteří zahynuli při holocaustu
Zdroj: ČT24

„Kostkám se jmény obětí na mosazných destičkách se říká stolpersteiny, což můžeme přeložit jako kameny, o které zakopneme,“ uvedl předseda brněnské židovské obce Pavel Fried. Zdůraznil, že akce vzešla z iniciativy pozůstalých. „Židovská obec příbuzným poskytla pouze potřebný servis, všechno si jinak zorganizovali sami a na vlastní náklad. Chtějí, aby ti, kdo byli zavražděni, nebyli zapomenuti,“ vysvětlil Fried.

Příbuzní obětí k domům přinesli květiny a neskrývali své dojetí. „Dědeček pracoval jako vedoucí v textilní továrně. Otec, který studoval medicínu, v roce 1939 odjel do Spojených států, jeho rodiče zde žili až do roku 1942. Deportováno bylo i mnoho jeho přátel. V zahraničí se otec rozhodl začít nový život,“ zavzpomínal jeden z potomků rodiny Zeiselových z Bratislavské ulice, který nyní žije v Detroitu. Své prarodiče nikdy nepoznal.

„Je to pro nás velká čest, že můžeme uctít památku našich příbuzných tímto způsobem,“ uvedla pravnučka rodiny z Hybešovy ulice.

První památeční kameny s mosaznou destičkou vsadil Gunter Demnig do dlažby v Kolíně nad Rýnem už v roce 1995. Jeho myšlenka zaujala mnoho lidí a v roce 2006 jich ve světě bylo už přes devět tisíc. Před dvěma lety se stolpersteiny objevily také v Česku. „Například v Praze je těchto kamenů už několik, v Brně jsou prvními,“ dodal Pavel Fried. Předpokládá, že jejich počet v Brně v budoucnu vzroste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
11. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026
Načítání...