Neurolog Martin Bareš převzal rektorský řetěz. Z Masarykovy univerzity chce vytvořit nejlepší školu v zemi

Neurolog Martin Bareš byl ve středu inaugurován do funkce rektora Masarykovy univerzity v Brně. Fakticky funkci převzal od předchůdce Mikuláše Beka již 1. září. Podle Bareše je důležité, aby se na univerzitě nevedly nekonečné diskuse a neodkládala se rozhodnutí, aby škola mohla naplnit ambici být nejlepší v Česku a hrát důležitou roli v Evropě i ve světě.

O prvenství v Česku usiloval už osm předchozích let Mikuláš Bek, který v projevu coby končící rektor vyjmenoval několik věcí, v nichž podle něj univerzita nepokročila příliš rychle, či dokonce selhala.

„Do mého nástupu rostl počet studentů, v roce 2011 činil 43 tisíc, aktuálně jich je mírně přes 30 tisíc, avšak pokles mohl být rychlejší a mohli jsme kvalitněji vzdělávat menší počet studentů za stejné množství peněz. Bohužel někdy fakulty postupovaly proti dohodám a moje snaha vyvolávala konflikty,“ řekl Bek. Vybídl představitele univerzity, aby směřovali ke kvalitě rychleji.

Podle Bareše může být čas mnohdy rozdílovou veličinou, proto je potřeba nevést nekonečné diskuse, nemají se odkládat rozhodnutí na nejpříhodnější dobu, protože ta často ani nenastane.

„Musíme se rozhodovat včas, ideálně správně a s předvídavostí vůči následnému sledu dalších kroků a událostí,“ uvedl. K jeho cílům patří větší propojení kvalitní vědy se vzděláváním. Přispět by k tomu měly nízké počty studentů na učitele, dobré platy akademiků a intenzivní spolupráce se zahraničními odborníky, řekl už dříve.

Nejen vzdělávací, ale i kritická instance ve společnosti

Jako nejbližší úkol si vytknul důstojně oslavit třicáté výročí sametové revoluce. „Byl a je důležitým milníkem našich životů a života celé společnosti. Zapomínat však nesmíme ani na osmdesáté výročí listopadu 1939 a temných a tragických let následujících,“ uvedl Bareš.

Univerzita podle něj nemá být jen institucí vzdělávací, která posouvá hranice poznání a vědění, ale zároveň má být ve společnosti kritickou instancí, která pomáhá hledat odpovědi na důležité otázky.

Barešův předchůdce Bek je od loňského října senátorem za hnutí Starostové a nezávislí. Jeho funkční období poznamenal konflikt s prezidentem Milošem Zemanem, jehož nenechal vystoupit na univerzitě na podzim roku 2013 před sněmovními volbami. Hrad pak přestal Beka zvát na oslavy 28. října spojené s předáváním státních vyznamenání.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

V Dyji uhynuly kvůli nedostatku kyslíku až dvě tuny ryb

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.
před 3 hhodinami

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
30. 6. 2026

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled